old music

Wednesday, September 21, 2011

A HARD DAY’S NIGHT

It’s been a hard day’s night
And I’ve been working like a dog
It’s been a hard day’s night
I should be sleeping like a log

But when I get home to you
I find the things that you do
Will make me feel alright.

You know I work all day
To get you money to buy you things
And it’s worth it just to hear you say
You’re gonna give me ev’rything

So why on earth should I moan
‘Cos when I get you alone
You know I feel okay.
When I’m home
Ev’rything seems to be right
When I’m home
Feeling you holding me tight, tight yeh.

It’s been a hard day’s night
And I’ve been working like a dog
It’s been a hard day’s night
I should be sleeping like a log

But when I get home to you
I find the things that you do
Will make me feel alright.

Waaaaah!

So why on earth should I moan
‘Cos when I get you alone
You know I feel okay.

When I’m home
Ev’rything seems to be ri-ight
When I’m home
Feeling you holding me tight, tight yeh.

Hmm it’s been a hard day’s night
And I’ve been working like a dog
It’s been a hard day’s night
I should be sleeping like a log

But when I get home to you
I find the things that you do
Will make me feel alright.

You know I feel alright
You know I feel all right...

Labels:

Monday, June 20, 2011

DAY TRIPPER

Got a good reason
For taking the easy way out
Got a good reason
For taking the easy way out now.
She was a day tripper
One way ticket yeh
It took me so long to find out
And I found out.






She’s a big teaser
She took me half the way there
She’s a big teaser
She took me half the way there now.
She was a day tripper
One way ticket yeh
It took me so long to find out
And I found out.

Aaaaaaah! Aaaah! Aaaah!

Tried to please her
She only played one night stands
Tried to please her
She only played one night stands now.
She was a day tripper
Sunday driver yeh
It took me so long to find out
And I found out.

Day tripper (yeh)
Day tripper ,yeh
Day tripper
Day tripper, yeh
Day tripper
Day tripper...

Labels:

Wednesday, May 25, 2011

Bad boy

BAD BOY

A bad little kid moved into my neighbourhood
He won’t do nothin’ right just a-sittin’ there look so good
He don’t wanna go to school and learn to read and write
Just sits around the house and plays that rock and roll music all night
Well, he put thumbtacks on teacher’s chair
Put chew’n’ gum in li’l girl’s hair
Now Junior behave yourself.

Buy ev’ry rock and roll book on the magazine stand
Ev’ry dime that he gets, ooh, he’s off to the jukebox man
Well, he worries that teacher till at night she’s a-ready to poop
From rockin’ and a-rollin’ spinnin’ in a-hula hoop
Well, his rock and roll has gotta stop
Junior’s head is hard as rock
Now Junior behave yourself.

Aah, aaaaah, aooh, ooh !

Gonna tell your mama you’d better do what she said
Get to the barber shop and get that hair cut off your head
You shoot the canary and you fed it to the neighbour’s cat
You gave the cocker-spanierd a bath in mother’s laundromant
Well, ya mama said it’s gotta stop
Junior’s head is hard as rock
Now Junior behave yourself.

Wooh!

Labels:

Tuesday, October 26, 2010

YESTERDAY

Yesterday
All my troubles seemed so far away
Now it look as though they’re here to stay
Oh, I believe in yesterday.

Suddenly
I’m not half the man I used to be
There’s a shadow hanging over me
Oh, yesterday came suddenly.

Why she had to go
I don’t know
She wouldn’t say
I said something wrong
Now I long for yesterday.

Yesterday
Love was such an easy game to play
Now I need a place to hide away
Oh, I believe in yesterday.

Why she had to go
I don’t know
She wouldn’t say
I said something wrong
Now I long for yesterda-a-a-ay

Yesterday
Love was such an easy game to play
Now I need a place to hide away
Oh, I believe in yesterday.

Hmm mm mm mm mm mm mm.

Labels:

Tuesday, May 25, 2010

from me to you

FROM ME TO YOU

Da da da da da dan dan da
Da da da da da dan dan da

If there’s anything that you want
If there’s anything I can do
Just call on me and I’ll send it along
With love from me to you

I’ve got ev’rything that you want
Like a heart that’s oh so true
Just call on me and I’ll send it along
With love from me to you.

I got arms that long to hold you
And keep you by my side
I got lips that long to kiss you
And keep you satisfied ooh.




If there’s anything that you want
If there’s anything I can do
Just call on me and I’ll send it along
With love from me to you

From me – to you.

Just call on me and I’ll send it along
With love from me to you

I got arms that long to hold you
And keep you by my side
I got lips that long to kiss you
And keep you satisfied ooh.

If there’s anything that you want
If there’s anything I can do
Just call on me and I’ll send it along
With love from me to you.

To you, to you, to you.

Labels:

Monday, August 11, 2008

The Beatles

Ringův sólový debut přišel ještě před vydáním Let It Be. Album Sentimental Journey přinášelo výběr slavných melodií ze zlaté pokladnice populárni hudby, které předtím proslavili zpěváci jako Louis Armstrong, Tony Bennett, Doris Dayová, Billie Holidayová nebo Frank Sinatra. Ringovo podání bylo jen matným odleskem původních verzí. Průměrný ohlas pro¬vázel i následující album Beaucoups Of Blues, nahrané v Nashvillu s prominenty tamní country & westernové scény. Úspěchu se dočkala až jeho třetí deska nazvaná jednoduše Ringo. Po jedné skladbě na ni přispěli i bývalí Beatlové, a George Harrison navíc společně s Ringem singlovým hitem Photograph. Zatímco jako zpěvákovi se mu už úspěch tohoto alba nepodařilo překonat, jako vynikajícího bubeníka jej i v příštích letech vyhledávaly stěžejní osobnosti rockového světa včetně Lennona, McCartneyho a Harrisona. Neúspěchy Starrovy vlastní gramofonové značky Ringo Records i spo¬lečnosti Ringo-Robin Ltd., která se zabývala navrhováním a výrobou nábytku, mu bohatě vynahradila jeho filmová karié¬ra. Už v roce rozchodu Beatles byl ve veselohře The Magic Christian hereckým partnerem Petera Sellerse a Raquel Welchové, poté představoval Franka Zappu v jeho pověst¬ném experimentálním filmu 200 Motels. O dva roky později byla Ringovi svěřena dokonce hlavní role ve filmu That‘ll Be The Day, v roce 1975 jej režisér Ken Russell obsadil do úlohy papeže Pia IX. v hudebním filmu Lisztomania, a stačil si zahrát ještě po boku šestaosmdesátileté Mae Westové, kdysi proslavené hvězdy Broadwaye i Hollywoodu, v jejím posledním filmu Sextette, natočeném v roce 1978 podle jejího vlastního námětu. Po rozchodu s Maureen v polovině sedm¬desátých let odkoupil Ringo Starr od Lennonových jejich vilu v londýnském Tittenhurst Parku a žil ve společnosti atraktivních mladých hereček a modelek střídavě v Anglii, Monaku, v New Yorku a v Kalifornii. V zimě roku 1980 se v Mexiku během natáčení dalšího filmu Caveman seznámil s dlouhovlasou kráskou Barbarou Bachovou, kterou předtím proslavila bondovka The Spy Who Loved Me. Vzali se o čtyři měsíce později v tradiční oddávací síni Beatles v Marylebone v přítomnosti Paula McCartneyho i George Harrisona.
Millie Sutcliffová se po smrti svého syna a někdejšího za¬kládajícího člena Beatles přestěhovala do Kentu a tráví tam stáří ve vzpomínkách na Stuarta, obklopena jeho obrazy. Queenie Epsteinová, která v rozmezí několika měsíců ztratila manžela i milovaného Briana, žije dosud v malé vilce v Liver¬poolu uprostřed jejich fotografií. Nedaleko odtud se po pro¬deji Nemperor Holdings usadil s rodinou i Clive Epstein, po¬kračující v kariéře úspěšného obchodníka.
Z lidí bývalého beatlovského štábu zemřel brzy po Briano¬vi také jeho dlouholetý právní poradce David Jacobs. Jedno¬ho dne byl nalezen oběšený ve své garáži, a přestože se podle oficiálního výroku úředního ohledávače jednalo o sebevraž¬du, někteří lidé dodnes pochybují, stejně jako v Epsteinově případě, že tomu tak doopravdy bylo. Beatlovský nakladatel Dick James zasedl po prodeji Northern Songs Gradeově koncernu ATV jako jeden z ředitelů v jeho správní radě, zatímco český strýček Beatles Walter Strach zmizel neznámo kde. Dezo Hoffmann, který se s jednotlivými Beatles stýkal i v příštích letech a Lennona navštívil v New Yorku ještě krátce před jeho smrtí, uspořádal v průběhu let několik pozo¬ruhodných výstav fotografií Marilyn Monroeové a dalších portrétů z bohatých fondů svého archívu. Pokud mu to zdra¬votní stav dovoluje, navštěvuje čas od času i své rodné Slo¬vensko.

Labels:

Thursday, August 07, 2008

The Beatles

George Harrison se jako sólista představil impozantním projektem v podobě trojalba All Things Must Pass. Mezi šest¬nácti původními skladbami obsahoval i singlový hit My Sweet Gord. Ten se stal později záminkou autorskoprávního sporu, v němž byl Harrison obviněn a posléze i usvědčen z plagiá¬torství skladby He‘s So Fine, kterou v roce 1962 napsal mana¬žer Ronald Mack pro newyorskou skupinu Chiffons. Neméně velkolepý byl Harrisonův další počin, když s Kleinovou po¬mocí uspořádal pod patronací Organizace Spojených národů v srpnu 1971 v newyorské Madison Square Garden dobročin¬ný monstrkoncert, jehož výtěžek byl věnován hladovějícím dětem v Bangladéši. Za producentské spoluúčasti Phila Spec¬tora, který se podílel už na All Things Must Pass, z něho vyšlo na značce Apple další trojalbum, na němž kromě George defilují i Ringo Starr, Eric Clapton, Bob Dylan, Billy Preston, Leon Russell a konečně iniciátor celé myšlenky Ravi Shankar se skupinou indických hudebníků. Událost byla zaznamenána i na filmový pás, který v podobě celovečerního snímku a v režii Saula Swimmera uvedla o rok později do distribuce spo¬lečnost 20th Century Fox. Méně úspěšný byl Harrison ve svých příštích projektech. Vedle hudební činnosti zahrnovaly i producentskou aktivitu a vlastní gramofonovou firmu Dark Horse. Rozpačitostí byla poznamenána i jeho hudební vzpo¬mínka na zesnulého Lennona ve skladbě All Those Years Ago, na jejíž realizaci se v roce 1981 znovu sešel s bývalými Beatly Paulem McCartneyem a Ringem Starrem. Po neúsp욬ném albu Gone Troppo z roku 1983 následovalo prohlášení, podle něhož se George Harrison údajně definitivně vzdal kariéry na poli populární hudby. Nejzávažnější změnou v jeho soukromém životy byl rozchod s Pattií, která nalezla nového životního partnera v Georgeově nejbližším příteli Ericu Claptonovi. George přitom naopak stačil prožít krát¬kodobý milostný románek s Ringovou Maureen. V roce 1978 se oženil s mexickou sekretářkou Olivií Trinidad Ariasovou, kterou poznal v kancelářích gramofonové společnosti A & M Records v Los Angeles. Měsíc před svatbou - 1. srpna 1978, se jim narodil syn Dhani. Společně obývají excentrický zámek z konce minulého století ve Friar Parku poblíže Hen¬ley asi padesát kilometrů od Londýna.

Labels:

Tuesday, July 08, 2008

The Beatles

S přibývajícími zprávami o bojích na východoafrickém po¬břeží a o strádání miliónů hladovějících obyvatel Nigérie uzrávalo v Lennonovi přesvědčení, že by měl svůj nesouhlas se zahraniční politikou britské vlády, přitakávající navíc i americkému dobrodružství ve Vietnamu, vyjádřit veřejně. Ke všemu se na jaře a v létě roku 1969 začaly ozývat výstřely přímo uvnitř samotného Spojeného království. Přesně čtyři sta let trvající konflikt mezi protestantskou Anglií a katolic¬kým Irskem propukl teď znovu v důsledku diskriminace ir¬ských římských katolíků při získávání bytů a pracovních pří¬ležitostí. V dubnu vyslala Anglie během dvou dnů do Severní¬ho Irska k potlačení nepokojů 1 050 vojáků, čímž se stav britských jednotek v zemi spolu se stálými posádkami zvýšil na 4 000 mužů. V srpnu přibyl do Belfastu další kontingent se 2 000 vojáky v uniformách Jejího Veličenstva.
Jestliže dříve nejrůznější novinové zprávy inspirovaly Len¬nona k písním, rozhodl se tentokrát demonstrovat svůj pos¬toj jednoznačným gestem. Když si v ranních novinách 26. lis¬topadu přečetl nové zprávy z Vietnamu a úděsné podrobno¬sti o dětech, které v Biafře hromadně umíraly hladem, rozjel se okamžitě na jih do Bournemouthu. Tam - v pokoji tety Mimi - odpočíval dosud na televizoru Lennonův Řád brit¬ského impéria, kterým jej před čtyřmi lety a jedním měsícem vlastnoručně dekorovala královna. Ještě téhož dne v dopro¬vodu Yoko Ono vrátil Řád do Buckinghamského paláce s přiloženým dopisem:
„Její Výsosti, vracím tento Řád na protest proti účasti Bri¬tánie v nigerijsko-biaferském konfliktu, proti naší podpoře Ameriky ve Vietnamu a proti umístění Cold Turkey v žebříč¬cích. S láskou John Lennon.“
Před vánoci byly ve dvanácti světových velkoměstech in¬stalovány na domech několikametrové bílé poutače s nápi¬sem VÁLKA JE PRYČ! JESTLIŽE SI TO BUDETE PŘÁT. ŠŤASTNÉ VANOCE JOHN a YOKO. Během jejich další mírové cesty se v Montrealu uskutečnilo i půlhodinové setká¬ní s kanadským ministerským předsedou Pierrem Trudeauem, během něhož ho John a Yoko seznámili s hlavními myšlenka¬mi své kampaně za celosvětový mír, v jejímž rámci hodlali nadcházející rok 1970 vyhlásit „prvním rokem míru“.

Labels:

Thursday, May 22, 2008

The Beatles

Další osud lednových nahrávek Beatles zůstával zatím ne¬jasný. S celkem pětatřiceti hodinami nahraného materiálu si nevěděl rady ani zkušený George Martin, ani Glyn Johns, pod jehož dohledem kdysi vznikly první snímky Rolling Sto¬nes a kterého teď Beatles pověřili zkompletováním alba. Tiskové středisko Apple vydávalo informace, v nichž se dříve ohlášená data vydání nové desky Beatles neustále posouvala. V polovině roku bylo přitom už zcela jasné, že deska se ne¬objeví na trhu ani v srpnu, jak slibovalo poslední oznámení.
Byl to opět Paul se svou fanatickou, neumdlévající odda¬ností myšlence Beatles, kterému se nakonec podařilo nalézt východisko a ještě jednou přimět své hudební kolegy, aby se pustili do společného projektu. John kvůli tomu přerušil ně¬kolikatýdenní rekonvalescenci po ošklivé automobilové ne¬hodě, kterou měl předtím ve Skotsku na vyletě s Yoko, její dcerou z druhého manželství Kyoko a svým malým Julianem. Po nevalných zkušenostech s „poctivou“ deskou, odpočívající v podobě nesestříhanych pásků v archívech EMI, se teď Beat¬les vrátili do starého dobrého studia v Abbey Road i k svému producentovi Georgi Martinovi. Ten od nich dostal zelenou, aby znovu vedl nahrávání způsobem, jakym vznikala dřívější alba Beatles.
„... Byl to vlastně návrat zpátky, protože tady jsme mohli stříhat. Pro mne to znamenalo dělat skutečnou produkci, což mi také daleko líp vyhovovalo,“ komentoval Martin s uspo¬kojením rozhodnutí čtveřice, ačkoli prý nebylo jednoduché přesvědčit obzvlášť Lennona k souhlasu s touto metodou, a navíc i s koncepcí alba, které se vracelo k seržantovské sevřenosti.
A tak strávili Beatles celý červenec a první srpnové dny roku 1969 naposledy v pospolitosti, naplněné znovuvyvola¬ným duchem pracovní aktivity, který byl charakteristický pro uplynulá léta. Jejich obvyklé rozmíšky, způsobené převážně vnějšími okolnostmi, ustoupily dočasně do pozadí a nahradil je bývalý tvůrčí elán, s nímž se ještě jednou pustili do společ¬né práce. Výsledek se objevil na trhu necelé tři měsíce po zahájení nahrávání pod titulem Abbey Road. Na proslulé ba¬revné fotografii Iaina Macmillana je čtveřice zachycena na přechodu pro chodce, jak míří ke studiu, odkud se jejich písně už sedmý rok rozlétaly do světa. Vydání předcházela Kleino¬va mohutná propagační kampaň, která předčila vše, co obchod s populární hudbou dosud pamatoval. Alba Abbey Road se hned v prvním roce vydání prodalo 5 miliónů výlis¬ků. Dosud nejúspěšnější beatlovské desky Sergeant Pepper‘s Lonely Club Hearts Band se za stejné období prodalo o celé 2 milióny kopií méně. I z dnešního odstupu zůstává Abbey Road nejrozšířenějším albem Beatles vůbec s nákladem, kte¬rý přesáhl neskutečnou výši deseti miliónů prodaných desek.

Labels:

Monday, May 19, 2008

The Beatles

V sérii obchodních debaklů, které od začátku roku 1969 provázely Beatles a k nimž se nově přidal i odprodej Jameso¬va vydavatelství Northern Songs s výhradními nakladatel¬skými právy na jejich skladby Gradeovu koncernu ATV, ohlášený neočekávaně právě v době Johnových a Paulových líbánek, byla revize smlouvy s EMI vlastně prvním úspěchem. Chtě nechtě jej Kleinovi musel přiznat i McCartney, ačkoli svůj podpis k novému kontraktu oficiálně nepřipojil a svůj souhlas demonstroval pouze symbolickou přítomností při podpisovacfm aktu, zvěčněném na řadě fotografií.
V okamžiku, kdy se Kleinova vlastní firma ABKCO In¬dustries, Inc. zakousla do beatlovského Jablka, byly bezstaro¬stné dny téměř sváteční pohody, která předtím panovala v budově v Savile Row, tytam. Lážo plážo, které si zaměst¬nanci Apple Corps užívali z beatlovských peněz, se ze dne na den změmlo v tuhý, bezmála vojenský režim. V recepci přiby¬ly píchací hodiny, zaznamenávající i krátkodobé odchody mimo budovu během pracovní doby.
To byl ale jen začátek. V přihrádce Kleinova pracovního stolu už byla připravena „úmrtní“ listina se jmény řady za¬městnanců, odsouzených k brzkému či pozdějšímu propuště¬ní. Vedle řadových úředníků a spousty sekretářek na ní figu¬rovali i ředitelé jednotlivých odboček firmy. Jedním z prvních, kdo dostal okamžitou výpověď, byl ředitel smluvního oddělení Brian Lewis. V důsledku zrušení filmového oddělení přišel o místo jeho ředitel Dennis O'Dell a s ním řada dalších zaměstnanců. Brzy došlo i na nejbližší přátele samotných Beatles. Klein propustil vedoucího dramaturga a producenta Petera Ashera, svoji elektronickou laboratoř našel jednoho dne po návratu z výletu do Paříže uzavřenou také Lennonův řecký kamarád Alex Mardas. Alistair Taylor, někdejší Epstei¬nův osobní asistent, který svého šéfa doprovázel při jeho prvních návštěvách liverpoolské Jeskyně, opouštěl budovu v Savile Row se slzami v očích. Ve stejném dni propustil nový americký boss celkem šest vedoucích zaměstnanců včetně lidí, kteří tvořili jejich sekretariáty. Byl mezi nimi i třiatřicetiletý šéf Apple Records Ron Kass, absolvent eko¬nomické fakulty kalifornské univerzity, přestože jeho poboč¬ka se jako jediná z přidružených firem Apple Corps mohla vykázat fantastickými příjmy z více než šestnácti miliónů prodaných desek s jablečnou etiketou. Klein jej obvinil z nehospodárného nakládání s finančními prostředky společnosti. Kassovým jediným prohřeškem bylo, že rok předtím u příle¬žitosti otevření americké odbočky Apple Corps vyinkasoval od firmy Capitol 1 250 dolarů, které v New Yorku předal na drobná vydání Lennonovi a McCartneymu a nepředložil poz¬ději jejich řádné vyúčtování. Ve skutečnosti šlo o záminku, aby Klein mohl dosadit na Kassovo místo svého člověka. Peter Brown, který dosud jen zázrakem zůstával ušetřen do¬sahu Kleinova energického koštěte, shrnul atmosféru, panují¬cí ve společnosti, do jediné výmluvné věty: „Číslo 3 v Savile Row se proměnilo v mauzoleum, do něhož měla každou chvilku vstoupit smrt.“

Labels:

Thursday, May 15, 2008

The Beatles

„Když jsme se vzali, věděli jsme, že ať budeme dělat cokoli, stejně bude naše svatební cesta věcí veřejnou, a tak jsme to vyjádřili tímhle způsobem. Po celý týden jsme seděli v posteli a mluvili s reportéry. Bylo to fantastické. Dělali jsme na prv¬ních stránkách novin reklamu míru. Jindy se na prvních strán¬kách dělá reklama válce,“ vysvětlil Lennon nedlouho před smrtí pohnutky, které oba novomanžele vedly k této netra¬diční demonstraci.
S krátkou zastávkou v Londýně, kde začátkem května stvrdili Beatles s výjimkou Paula novou manažerskou smlou¬vu s Allenem Kleinem, pokračovali Lennonovi ve své mírové kampani v Hotelu královny Alžběty v kanadském Montrealu. Zde na pokoji č. 1742 nahrál Lennon s Yoko Ono 26. května 1969 na přenosném magnetofonu Nagra také svůj první ne¬beatlovský singl. Skupina, označená na etiketě jako Plastic Ono Band, kterou kromě nich tvořili například kalifornský politický radikál Dr. Timothy Leary, diskžokej Murray The K, rabín Abraham Feinberg a zpěvačka Petula Clarková, vyslala odtud své poselství světu v Lennonově hymnickém songu Give Peace A Chance (Dejme šanci míru) s jednoznačným textem:
“… Každý pořád vykládá / o Revoluci, Evoluci, Mastikaci, Flagelaci / Regulaci, Integraci, Meditaci, Spojených náro¬dech, Gratulacích / A my všichni na to říkáme / Dejme šanci míru.“
Allen Klein začal zatím v Londýně uskutečňovat svoji ze¬vrubnou reorganizaci Apple Corps. Jeho počínání si přitom v ničem nezadalo s pověstnou náruživostí, s níž se bájný Hé¬rakles pustil do čištění zanedbaných chlévů elidského krále Augiáše. Kleinovo postavení utvrdil výsledek, jehož dosáhl po nelehkém jednání s vedením EMI při revidování smlouvy, kterou jménem Beatles uzavřel se společností na dalších de¬vět let nedlouho před smrtí ještě Brian Epstein. Podle nové smlouvy měli Beatles napříště dostávat za svá nová LP bez¬mála o polovinu vyšší provozovací poplatky než dříve. Tato částka měla být po roce 1972 zvýšena ještě o dalších téměř 36 %. Ke všemu se neurvalému Kleinovi podařilo přimáčk¬nout noblesního sira Josepha ke zdi a vymámit na EMI oka¬mžitý osmadvacetiprocentní přírůstek provozovacích hono¬rářů z reedice starých desek Beatles, jenž měl být po roce 1972 obdobně zvýšen. Výměnou za to Klein ustoupil od něk¬dejšího strohého Epsteinova nesouhlasu s reedicemi starších snímků Beatles v libovolných kombinacích. Díky tomu mohla v sedmdesátých letech vyjít dvojalba The Beatles 1962-1966, The Beatles 1967-1970 a Rock'n'Roll Music. Později rozšířila EMI právo beatlovských kompilací i na své licenční partnery v zahraničí. V důsledku toho mohly i náš gramofonový trh obohatit vlastní supraphonské výběry Beatles 62-65 a Expe¬dice R'n'R.

Labels:

Wednesday, April 09, 2008

The Beatles

Doma ve Státech Klein mezitím získal práva k výhradnímu zastupování britských hvězd jako Donovana, Rolling Stones, Animals, Herman's Hermits a Dave Clark Five. Jeho chorob¬ná ctižádostivost zůstávala však neukojena. Jakkoli se počet jeho klientů potěšitelně rozrůstal, Klein toužil po jediném: po Beatles. K novému útoku na tuto pozici se odhodlal zane¬dlouho po smrti Briana, v němž viděl největší překážku pro své plány. Schůzky, která se tehdy uskutečnila v Londýně, se zúčastnili Clive Epstein a Peter Brown. Ten také po pár mi¬nutách vzrušeného jednání neomaleného Američana vyhodil ze dveří, stejně jako před čtyřmi roky jeho bývalý šéf.
Klein byl ovšem z lidí, které jste mohli vyhodit dveřmi, a vlezli zpět oknem. Přestože Brown stroze odmítal jeho ne¬sčetné telefonické žádosti, aby mu byla umožněna alesnoň schůzka s Lennonem, krátce po uveřejnění Johnova inter¬view s Colemanem došlo v Kleinově apartmá v londýnském hotelu Dorchester k neobvyklé večeři. Na počest Kleinových hostů se při ní podávala makrobiotická strava a pil se čaj. To ovšem byla jen jedna z řady pozorností, kterých se dvojici Kleinových návštěvníků té noci dostalo. John Lennon, dopro¬vázený Yoko Ono, potkal v Kleinovi především zasvěceného znalce a opravdového milovníka svých písniček, a nádavkem i člověka, s nímž ho tak trochu spojovaly podobné osudy. S tím rozdílem, že Klein ztratil matku, aniž ji vůbec poznal, a hodnou tetu nalezl mnohem později než John svou Mimi. Už nazítří po této schůzce oznámil Lennon svým společní¬kům v Apple Corps i prezidentovi EMI siru Lockwoodovi, že napříště přebírá odpovědnost za veškeré jeho obchodní transakce Klein.
Lennonovo rozhodnutí vneslo do tehdejších zmatků kolem Beatles další prvek napětí. Navzdory námitkám McCartney¬ho, který teď pochopitelně hájil zájmy Eastmanových, trval Lennon na schůzce všech Beatles s Kleinem. Jeho argument byl vcelku logický. Dostalo-li se této příležitosti Johnu East¬manovi, měla by se poskytnout také Kleinovi. Lennon nako¬nec přetáhl na svoji stranu George Harrisona a Ringa Starra, a Klein zaujal oficiální místo jejich poradce vedle Johna Eastmana. Mezitím ale vypršela lhůta, kterou jim Clive Ep¬stein poskytl k odkoupení Nemperor Holdings, a společnost přešla v druhé polovině února 1969 pod kontrolu Triumph Investment Trust.

Labels:

Monday, April 07, 2008

The Beatles

Řiká se, že „s jídlem roste chuť“, a platilo to také v případě Allena Kleina. Brzy sám sebe povýšil z role účetního do úlo¬hy manažera, který byl pro své klienty schopen čehokoli. Jed¬ním z prvních byl černošský rhythm & bluesový zpěvák Sam Cooke. Když v roce 1960 Cooke opustil malou nezávislou společnost Keen, která ho doslova udělala, a přešel zřejmě pod Kleinovým vlivem k mohutné RCA, obdržel předem zá¬lohu milión dolarů, aniž vydal z hrdla hlásek. Ve funkci Coo¬keova manažera se také poprvé zkřížily Kleinovy kroky s Beatles, nebo přesněji řečeno s Brianem Epsteinem. Před jejich prvním americkým turné v roce 1964 se Klein náhle objevil v Brianově kanceláři v londýnské Argyle Street a po¬koušel se ho přimět, aby jeho černý klient vystupoval v první polovině amerických koncertů Beatles. Čiperný Klein tenkrát ale brzy převedl téma rozhovoru na jiné pole a nabídl se Epsteinovi, že je schopen za patřičné finanční spoluúčasti vy¬moci pro Beatles na EMI mnohem výhodnější podmínky, než jaké jim zaručovala původní smlouva mezi Brianem a Geor¬gem Martinem. Brian mu tenkrát ukázal dveře. Když rok poté získal Klein od společnosti Decca pro hlavní rivaly Bea¬tles členy Rolling Stones zálohu v astronomické výši 1 250 000 dolarů, neodpustil si při jedné pozdější tiskové kon¬ferenci uštědřit Epsteinovi alespoň morální políček prohláše¬ním, že stejné možnosti nabízel i Beatles, ale byl odmítnut. Byl to tehdy Paul McCartney, který kvůli tomu zahrnul Bria¬na výčitkami a požadoval, aby jim Klein vymohl u EMI stej¬né podmínky, jaké dala Decca Rolling Stones.

Labels:

Wednesday, April 02, 2008

The Beatles

Netrvalo dlouho a Darin skutečně vyinkasoval Kleinovým prostřednictvím částku, kterou Allen na svatební hostině tak sebevědomě hodil do větru. Šek vystavila gramofonová spo¬lečnost Atco, u které Darin vydával své desky a kde se Klei¬novi podařilo s mravenčí pílí a s pomocí své Betty a tchyně vyšťourat, že právě tolik společnost zpěvákovi dluží za tan¬tiémy a provozovací poplatky. Snaživý Klein vyšel jednoduše z předpokladu, že většina gramofonových firem více či méně okrádá své klienty. Nezbytná dávka štěstí mu pomohla, že se hned v prvním případě trefil do černého. Tak se stal Allen Klein nezávislým specialistou v oboru, který majitelům gra¬mofonových společností naháněl husí kůži. K překontrolová¬ní svých zisků z prodeje gramofonových desek si ho najímaly největší hvězdy populární hudby, včetně manželského páru Eydie Gormeové a Steva Lawrence, Connie Francisové a dalších. Všetečný kontrolor jim na oplátku pomohl k peně¬zům, o jejichž existenci předtím neměli tušení. Nešetřil při¬tom ani takové giganty, jakými byly gramofonové filiálky filmových koncernů ABC Paramount, Metro Goldwyn Mayer nebo United Artists.

Labels:

Thursday, March 27, 2008

The Beatles

Allen Klem zosobňoval typ dravého selfmademana, který své postavení ve světě showbyznysu vybudoval doslova z ni¬čeho. Narodil se v chudé rodině židovských emigrantů z Maďarska a nebyl mu ještě rok, když ztratil matku. Otec, majitel malého košer řeznictví v New Jersey, které sotva vynášelo na nejnutnější živobytí, dal po manželčině smrti maličkého Alle¬na a jeho dvě starší sestřičky do ortodoxního židovského si¬rotčince v Newarku. Allen se z přísného, takřka kázeňského prostředí útulku dostal až v patnácti, když si ho vzala na vychování jeho teta. Záhy začal pracovat u firmy obdobné naší Poštovní novinové službě a pečlivě střádal každý dolar, aby se mohl dát zapsat do večerních kursů účetnictví. O deset let později se octl v New Yorku už jako účetní u jedné spo¬lečnosti specializované na showbyznys. Jeho postavení zde bylo zanedbatelné. Byl jedním z desítek drobných úředníčků, vykonávajících od rána do večera příkazy nadřízených, je¬jichž smysl jim z větší části unikal. Allen měl však oči na stopkách, pozorně se pídil po všem, co se dělo kolem, a pos¬tupně se začal orientovat ve složité síti finančních machinací, která prostupovala celý obor, jemuž se nevinně říká zábavní průmysl.
Koncem roku 1959 se Allen Klein zúčastnil jakéhosi sva¬tebního večírku. Za svědka novomanželskému páru byl zpě¬vák Bobby Darin, jehož hvězda zazářila krátce předtím díky sérii hitů, jako byly Splish Splash, Queen Of The Top, Plain Jane nebo Dream Lover. V této chvíli okupovala právě čelná místa hitparád jeho nová verze stařičkého šlágru o zabijáko¬vi Mackiem z Weillovy a Brechtovy Žebrácké opery. Klein si dodal odvahy a rozhodl se realizovat s Darinovou pomocí plán, jehož detaily předtím nesčíslněkrát promyslel. Před¬stoupil před zpěváka, sám se představil a vzápětí se vytasil s překvapivou otázkou:
„Jak by se vám líbilo, kdybyste dostal sto tisíc dolarů?“ „Za co?“ usmál se Darin.
„Za nic,“ zněla Kleinova omračující odpověď, po které ovšem následovala očekávaná podmínka: „Pověřte mě svými účty.“

Labels:

Tuesday, March 25, 2008

The Beatles

Paul McCartney prodléval koncem roku ná návštěvě u Lindina otce v Americe, kde se probíraly podrobnosti jeho nadcházejícího sňatku s Lindou. Na přetřes se přitom dostaly také potíže Apple Corps. Budoucí tchán se rozhodl pomoci. Neučinil tak ovšem osobně, ale poslal do Londýna po Novém roce svého syna. V osobě Johna Eastmana se v obchodním zákulisí čtveřice vlastně ocitl další, nový Epstein. Jeho otec si totiž toto původní rodné jméno poameričtil teprve poté, když opouštěl s právnickým diplomem Harvardovu univerzitu a chystal se k vlastní advokátní praxi. Shodou okolností prv¬ní, s kým měl John Eastman v Londýně co do činění, byl majitel bývalých NEMS Enterprises, přejmenovaných teď na Nemperor Holdings, Clive Epstein. Ten si ze všeho nejvíce přál vypadnout z džungle, do níž ho uvrtal jeho bratr Brian, a vrátit se k obchodování s tím, s čím kdysi ve své nové vlasti začal jeho „zaydeh“ Isaac Epstein - s nábytkem.
Ve chvíli, kdy se Epsteinův přejmenovaný americký jme¬novec ocitl v Londýně, zvažoval Clive znovu nabídku, která už téměř rok ležela na jeho pracovním stole. Firma Triumph Investment Trust nabízela za odkoupení Nemperor Holdings milión liber. Protože Beatles byli stále ještě vázáni čtvrtinou svých příjmů k bývalé mateřské firmě, považoval Clive za morální nabídnout její odkoupení přednostně těm, z jejichž výdělků i věhlasu byla zbudována. Tento záměr podpořil také John Eastman. Beatles by tím získali zpět jednak svých 25 %, jednak by jim ostatní příjmy z Nemperor Holdings pomohly překonat vlastní potíže. Přestože pouhý výtěžek z autorských práv Lennonových a McCartneyho skladeb za uplynulý rok činil 911 000 liber sterlingů, nebyli schopni dát hotovost na odkoupení Epsteinova podniku dohromady. Pro¬tože většina z jejich autorských i provozovacích honorářů byla zatím blokována EMI, pokoušeli se Beatles s Eastmano¬vou pomocí získat potřebnou částku zálohami a půjčkou u jejího prezidenta sira Josepha Lockwooda.
Ve stejné době přinesl časopis Disc And Music Echo Len¬nonův rozhovor s Rayem Colemanem se zmíněným přizná¬ním o hrozícím bankrotu Apple Corps. Pro jednoho z čtenářů se tato slova stala signálem k horečné aktivitě, v jejímž dů¬sledku dostaly nakonec události kolem Beatles úplně jiný spád, než zamýšlel McCartneyho nastávající švagr. Tímto mužem byl osmatřicetiletý vlastník newyorské společnosti ABKCO. Iniciály v jejim názvu byly zkratkou pro rodinnou Allen & Betty Klein Company.

Labels:

Wednesday, March 19, 2008

The Beatles

________________________________________
NECHME TO PLAVAT

Let It Be, Let It Be, Let It Be, Whisper Words Of Wisdom, Let It Be.
John Lennon - Paul McCartney

Nadšení, s nímž se Beatles vrhli do uskutečnění naivních představ o pozemském ráji pro všechny, kteří mají talent a nápady, se po necelém roce existence Apple Corps pomalu rozplývalo tváří v tvář nelítostným faktům z účetních knih společnosti. Po Lennonově velkorysém prohlášení v americ¬ké televizi z května 1968, že v Apple budou vítáni všichni, kteří chtějí něco vytvořit, aniž by museli poníženě leštit kliky u kanceláří nejrůznějších obchodníků s uměním, nastala doba zasloužené sklizně. Na konci roku stáli Brouci tváří v tvář tvrdé skutečnosti: Apple Corps vydávala týdně na vše možné i nemožné 20 000 liber, aniž některá z přidružených filmo¬vých, nakladatelských, elektronických a dalších společností připsala na konto firmy jedinou penci. Do jejího sídla v Savi¬le Row č. 3 proudily denně davy zneuznaných géniů a vyná¬lezců, kteří z nastavené dlaně Beatles odčerpávali stále nové a nové peníze pro své pochybné plány a projekty. Ke všemu se administrativní budova firmy proměnila v cosi jako chari¬tativní útulek pro bláznivé hipíky z celého světa, kterýrn tady dali alespoň zdarma jídlo, pití a cigarety. Několikrát do týdne volali prý ze vstupní kontrol na londýnském letišti, že odkudsi přiletěli další lidé bez jediného „floka“ v kapse, po¬sedlí touhou navštívit své čtyři duchovní bratry přímo v jejich Mecce. Apple Corps za ně platila nejenom vstupní víza a od¬vážela je na své náklady z Heathrow do Savile Row, ale poskytovala jim i kapesné na nejnutnější výdaje za pobytu v Británii. Nejednou s těmito „nádhernými lidmi“ v květino¬vých úborech, ověnčených korálky a chřestícími rolničkami, mizely při jejich odchodu z budovy i televizní obrazovky, reproduktory a drahé elektrické psací stroje. Traduje se, že jednou vrátný zavolal do kanceláře vedoucího tiskového střediska společnosti Derka Taylora a oznámil mu, že v re¬cepci čeká Adolf Hitler.
„Okay,“ pravil prý Derek bez nejmenší stopy údivu. „Pošle¬te ho nahoru!“
Jednotlivým odbočkám Apple Corps velela spousta ředite¬lů, náměstků a osobních asistentů, ale opravdový šéf chyběl. Když se jej Beatles, znepokojení neutěšenou finanční situací společnosti, rozhodli konečně hledat, bylo příznačné, že se uchýlili zase k extrému. Po původně proklamovaném „západ¬ním komunismu“ rozhlíželi se teď v kruzích představitelů fi¬nančního kapitálu, soustředěného a symbolizovaného velký¬mi bankami v londýnské City. Tak se mezi vyhlédnutými kan¬didáty na ředitelské místo Apple Corps ocitl nejdříve prezi¬dent známé Lazardovy obchodní banky lord Poole. Jeho rada, aby své finance převedli pod kontrolu Lazardovy ban¬ky, se ovšem Paulovi nezamlouvala. Nepochodili ani u další¬ho ekonomického experta lorda Beechinga, jehož věhlas byl založen na finančním ozdravěni skomírajících Britských že¬leznic. Urozený finančník shovívavě vyslechl stesky mladých podnikatelů a snažil se je navést na cestu, zužující riziko je¬jich obchodních operací na minimum: „Vraťte se k nahrávání desek.“ Beatles byli však už příliš rozjetí, než aby jej upo¬slechli. Konzultovali své potíže potom dokonce i s hospodář¬ským expertem ministerského předsedy lordem Goodma¬nem, na kterého se s žádostmi o radu obracel ještě jejich nešťastně zesnulý manažer. Dalším, kdo figuroval mezi vy¬hlédnutými osobnostmi, od nichž si slibovali, že opatří jejich Jablko záchranným pásem, byl majitel populární rozhlasové vysílačky Caroline Ronan O'Rhielly. Z plánované schůzky ale nakonec sešlo. Jeden bývalý prodavač beatlovského bou¬tique, jehož jedinou současnou pracovní náplní bylo sestavo¬vání horoskopů, zjistil totiž, že O'Rhielly nemá potřebný druh „vibrací“.

Labels:

Monday, March 17, 2008

The Beatles

Alespoň na deskách bylo tedy beatlovské Jablko zatím úspěšné. Přinejmenším to platilo o singlu s Hey Jude a o Bílém albu. Ve Spojených státech se drželo na špičce hitparády déle než dva měsíce. Komerční úspěch pod ochrannými kříd¬ly Beatles zaznamenala také první deska mladičké Mary Hopkinové, kterou doporučila jejich pozornosti Twiggy, s nepůvodní, ale chytlavou melodií Gena Raskina Those Were The Days. Hůře se už prodávaly první sólové počiny George Harrisona s jeho filmovou hudbou k Wonderwall a Lennonovo společné elpíčko s Yoko Ono Unfinished Music No. 1 - Two Virgins, uvedené na trh týden po dvojalbu The Beatles. Nahráli je doma za jedinou noc a vypadalo podle toho. Skandální fotografie obou nahých milenců na obalu způsobila, že EMI odmítla desku ve své síti distribuovat.
Ve srovnání s ostatními finančními operacemi Apple Corps byla ovšem tato epizoda podružná. Už v létě museli zavřít svůj boutique. Konec jablečného krámu s krásnými věcmi byl přitom ještě ztřeštěnější než party na jeho začátku. Velkorysí Beatles veškeré zboží jednoduše rozdali komukoli, kdo se u toho právě nachomýtl. V říjnu je na protest proti způsobu, jakým hospodařili se svými penězi, opustil jeden z účetnich společnosti. V osobním pětistránkovém dopise jednotlivým Beatlům napsal: „... Nikdy vás nezajímalo, odkud peníze při¬cházejí, ani za co jsou vydávány. Žijete ve víře, že vám vaše milióny budou k dispozici věčně. Vaše finance jsou však v ne¬pořádku a Apple je v bryndě…“ Ve stejný den, kdy vyšlo elpíčko Johna a Yoko, abdikoval ze své funkce finančního poradce Apple Corps jeden z vůdčích expertů společnosti Bryce-Hamner Ltd. Harry Pinsker. Dokonce i John Lennon přiznal tehdy v novinovém interview, „Bude-li Apple přichá¬zet o peníze tímto tempem, položíme se do šesti měsiců…“ Jejich krásné Jablko ještě nestačilo ani dozrát, a už z něho byla nepříjemně páchnoucí hnilička.

Labels:

Thursday, March 13, 2008

The Beatles

Hudebně nejextravagantnějšími skladbami celého dvojal¬ba byly dvě připomenuté úvodní verze Lennonovy Revolu¬tion. Tu úplně první a nejpomalejší, kterou John předtím marně prosazoval k vydání na singlu, pro tento účel z původ¬ních deseti minut o něco zkrátil, ale přimíchal k ní zpomaleně i zrychleně přehrávané pásky s nahrávkami klasické hudby, dětskými hlásky, ženským sborem, výkřiky a následujícím oznámením: „Toto je EMI test, série číslo 9. Zkrátil jsem ho na číslo 9. Devítka je mým šťastným číslem, na devátého mám také narozeniny.“ Textově se Lennon vyřádil v Glass Onion, šarádě sestavené z názvů dřívějších písní Beatles, včetně Strawberry Fields Forever, Lady Madonna, Fool On The Hill a konečně I'm A Walrus s mnohovýznamnou narឬkou na svého partnera ve verši „Zde je pro vás všechny další klíč k záhadě / Ten mrož je Paul...“
Na rozdíl od McCartneyho, který řadu skladeb pro Bílé album vytvořil takřka na koleně přímo ve studiu, přivezl si Lennon část svých písní v podobě polotovaru z indických meditací. Kromě hořké satiry na jejich guru v Sexy Sadie se pobyt v Indii promítl v písm Dear Prudence nejenom vypůj¬čením křestního jména v jejím názvu od sestry Mii Farrowo¬vé, která s Beatles sdílela pobyt v mystikově ošramu, ale i os¬tinátními kvintami kytarového doprovodu. Jiná píseň z indic¬ké přihrádky I'm So Tired tematicky jako by navazovala na starší Lennonovu skladbu I'm Only Sleeping z alba Revolver, stejně jako Yer Blues, hudebně těžící ze syntézy blues, rocku a psychedelic music. V pesimisticky vyhroceném textu je mimo jiné obsažena výslovná narážka na Dylana, jehož po¬etika nejspíše poznamenala i jinou Johnovu skladbu Happiness Is A Warm Gun. Bezprostřední podnět k této formálně i rytmicky jedné z nejsložitějších skladeb alba poskytl ovšem Lennonovi jakýsi střelecký magazín, v němž nalezl stejno¬jmenný článek (Pocit štěstí z kouřící hlavně revolveru). „Vzal jsem to, jak to leží a běží. Jako strašnou myšlenku, že zrovna zastřelili nějaký zvíře.“ Někteří v tom viděli alegorii vietnam¬ských jatek.
Ze čtyř Harrisonových příspěvků zjevně vynikaly While My Guitar Gently Weeps, ve které si autor přizval jako sólistu věhlasného kytaristu Cream Erica Claptona, a rock'n'roll Sa¬voy Truffle. V závěrečném Ringově rozloučení na dobrou noc - Goodnight - s hollywoodsky znějícími smyčci, harfou a s nablýskanými vokály smíšeného sboru - spatřovali ně¬kteří kritici parodii na obdobný typ melodií, oděných do na¬bubřelých velkoorchestrálních aranžmá. Beatles byli ale v této písni nejspíše jakékoli kritice či sarkasmu vzdáleni. Goodnight spíše demonstrovala šířku řečiště, jímž se teď ubí¬raly jejich talenty, schopné vyjádřit se jakýmkoli jazykem, jehož populární hudba používala. Dokonce i včetně oné špet¬ky konvencí, které v ní odjakživa měly své místo.

Labels:

Tuesday, March 11, 2008

The Beatles

Tím nenápadně nápadným zevnějškem ovšem překvapení, které Beatles připravili svým příznivcům, zdaleka nekončilo. Po koncepčně sevřeném Seržantu Pepřovi dvojalbum The Beatles obsahovalo třicet písní z autorské dílny všech čtyř členů skupiny a s klidným svědomím je můžeme charakteri¬zovat známým rčením, „každý pes, jiná ves“. Anebo - jak to učinil Jiří Černý ve svém beatlovském seriálu v časopisu Me¬lodie - označením „procházka historií pop music“. Bílé al¬bum je totiž pravým opakem ucelenosti Seržanta. Beatles zde těkají od jednoho stylu ke druhému, namísto jednoty tu panu¬je maximální stylová všestrannost, a dokonce i žánrová vše¬hochuť. Jako by před námi figurovaly různobarevné střípky a nejroztodivnější obrázce pouťového krasohledu. Je ovšem třeba říci, že Beatles to vše korunovali jedinečným interpre¬tačním mistrovstvím.
Mnohé z téchto písní patří dnes k beatlovské klasice. I přesto, že s výjimkou vyloženě šlágrového Ob-La-Di, Ob-La-Da nepatří jednotlivé tituly k nejhranějším z jejich tvorby. Úvodní Paulův rock'n'roll Back In The USSR je ve stylu kali¬fornského surfing soundu, ale děvčata, o kterých se tu zpívá, nejsou ani z Los Angeles, ani ze San Franciska, nýbrž z Ukrajiny a Moskvy. Zato pracující dívka, snad dokonce fabrička, která se v Hollywoodu stane legendou stříbrného plátna, a jejíž příběh Paul vyzpíval v Honey Pie, je ze severu Anglie, ne-li přímo z Liverpoolu. V hudbě se tu nechal inspi¬rovat starými dobrými časy, obdobně jak to před dvěma roky učinili členové New Vaudeville Bandu v jejich světovém hitu Winchester Cathedral (jeho českou verzi pod názvem Svatovítský chrám nazpíval Václav Neckář) a Paul sám už předtím ve When 1'm Sixty Four. Ob-La-Di, Ob-La-Da je rozmarnou idylkou o obchodníkovi z tržnice, jeho ženě Molly, která po večerech zpívá s místním orchestrem, a jejich dětech, vý¬znamnou zejména svým rytmickým spodkem, v němž se širo¬ké masy bílých posluchačů seznámili poprvé ve zprostředko¬vané podobě s jamajskou hudbou, které se dostalo všeobecné popularity až o deset let později pod názvem reggae. V ná¬mětové i hudební všehochuti dvojalba nechybí ani „originál¬ní“ kovbojská balada z Divokého západu. McCartney v ní opisuje historku muže jménem Rocky Racoon, žijícího kdesi v Dakotě, který chce pistolemi pomstít zhrzenou čest, když mu jiný chlápek přebral jeho dívku. Naneštěstí byl jeho pro¬tivník Danny o setinu vteřiny rychlejší. Lennon si tu opět po čase zahrál na foukací harmoniku. V žánrové oblasti country, která mu byla odedávna blízká, se vyjádřil ve své první písni složené bez cizí pomoci Ringo Starr. Jmenovala se Don't Pass Me By a jakoby nashvilleskou atmosféru v ní utvrdily i auten¬tické hillbillyové skřipky. Ve Why Don't We Do It On The Road přidal Paul zemité blues upomínající na černošské shoutery, Helter Skelter je rock v duchu skupiny Who, ale nechybělo ani Paulovo milostné vyznání nové obyvatelce domu v Cavendish Avenue Lindě Eastmanové v I Will.
Také Lennon přispěl intimní písní lásky, komponovanou jako vzpomínka na jeho tragicky zesnulou matku. Nesla její jméno Julia, ale současně odrážela i jeho nový milostný vztah k Yoko Ono, připomenuté v textu anglickým význa¬mem jejího japonského jména: Ocean Child - Dítě Oceánu. Pro Yoko znamenalo Bílé album i její deskový debut jako zpěvačky, byť zatím se uplatňující jen v doprovodných hla¬sech. Slyšíme ji třeba v Lennonově protějšku k Paulově Yel¬low Submarine - v dětském popěvku The Continuing Story Of Bungalow Bill. Vyprávěla o trochu nemotorném lovci divoké zvěře, jehož provází napříč džunglí pro všechny přípa¬dy maminka, a který jako by vypadl z oka slavnému Pampali¬mmu z televizních večerníčků. Yoko podpořila Johna spolu s Paulem i v jeho další písni, čerpající z jemu nejvlastnějších hudebních kořenů. Za poněkud výstředním názvem Everybo¬dy’s Got Something To Hide Except Me And My Monkey (Kaž¬dý má co skrývat kromě mne a mé opice) se ve skutečnosti skrýval jednoduchý rock'n'roll, prodchnutý v textu optimistic¬kou výzvou k ničím nespoutanému veselí. Že ani osmadvace¬tiletého Lennona ještě neopustila záliba v pohádkovém světě autora Alenky v kraji divů, potvrzoval jeho diatonický popě¬vek Cry Baby Cry. Zpívá se v pěm o králi neexistující říše Marigold, který svým dětem vaří v kuchyni snídani, o laskavé královně, která jim hraje na piano a maluje obrázky na jejich chystanou slavnost, o věčně se usmívající vévodkyni z Kirkal¬dy, která se dostavila ke dvoru na čaj atd., takřka jako v opravdové pohádce až na to, že tahle byla z pera Johna Lennona. Takže u klavíru neseděla žádná královna, nýbrž sám Lennon, zatímco na varhany a harmonium hrál všudypří¬tomný muž v pozadí George Martin.

Labels: