The Beatles
Další osud lednových nahrávek Beatles zůstával zatím ne¬jasný. S celkem pětatřiceti hodinami nahraného materiálu si nevěděl rady ani zkušený George Martin, ani Glyn Johns, pod jehož dohledem kdysi vznikly první snímky Rolling Sto¬nes a kterého teď Beatles pověřili zkompletováním alba. Tiskové středisko Apple vydávalo informace, v nichž se dříve ohlášená data vydání nové desky Beatles neustále posouvala. V polovině roku bylo přitom už zcela jasné, že deska se ne¬objeví na trhu ani v srpnu, jak slibovalo poslední oznámení.
Byl to opět Paul se svou fanatickou, neumdlévající odda¬ností myšlence Beatles, kterému se nakonec podařilo nalézt východisko a ještě jednou přimět své hudební kolegy, aby se pustili do společného projektu. John kvůli tomu přerušil ně¬kolikatýdenní rekonvalescenci po ošklivé automobilové ne¬hodě, kterou měl předtím ve Skotsku na vyletě s Yoko, její dcerou z druhého manželství Kyoko a svým malým Julianem. Po nevalných zkušenostech s „poctivou“ deskou, odpočívající v podobě nesestříhanych pásků v archívech EMI, se teď Beat¬les vrátili do starého dobrého studia v Abbey Road i k svému producentovi Georgi Martinovi. Ten od nich dostal zelenou, aby znovu vedl nahrávání způsobem, jakym vznikala dřívější alba Beatles.
„... Byl to vlastně návrat zpátky, protože tady jsme mohli stříhat. Pro mne to znamenalo dělat skutečnou produkci, což mi také daleko líp vyhovovalo,“ komentoval Martin s uspo¬kojením rozhodnutí čtveřice, ačkoli prý nebylo jednoduché přesvědčit obzvlášť Lennona k souhlasu s touto metodou, a navíc i s koncepcí alba, které se vracelo k seržantovské sevřenosti.
A tak strávili Beatles celý červenec a první srpnové dny roku 1969 naposledy v pospolitosti, naplněné znovuvyvola¬ným duchem pracovní aktivity, který byl charakteristický pro uplynulá léta. Jejich obvyklé rozmíšky, způsobené převážně vnějšími okolnostmi, ustoupily dočasně do pozadí a nahradil je bývalý tvůrčí elán, s nímž se ještě jednou pustili do společ¬né práce. Výsledek se objevil na trhu necelé tři měsíce po zahájení nahrávání pod titulem Abbey Road. Na proslulé ba¬revné fotografii Iaina Macmillana je čtveřice zachycena na přechodu pro chodce, jak míří ke studiu, odkud se jejich písně už sedmý rok rozlétaly do světa. Vydání předcházela Kleino¬va mohutná propagační kampaň, která předčila vše, co obchod s populární hudbou dosud pamatoval. Alba Abbey Road se hned v prvním roce vydání prodalo 5 miliónů výlis¬ků. Dosud nejúspěšnější beatlovské desky Sergeant Pepper‘s Lonely Club Hearts Band se za stejné období prodalo o celé 2 milióny kopií méně. I z dnešního odstupu zůstává Abbey Road nejrozšířenějším albem Beatles vůbec s nákladem, kte¬rý přesáhl neskutečnou výši deseti miliónů prodaných desek.
Byl to opět Paul se svou fanatickou, neumdlévající odda¬ností myšlence Beatles, kterému se nakonec podařilo nalézt východisko a ještě jednou přimět své hudební kolegy, aby se pustili do společného projektu. John kvůli tomu přerušil ně¬kolikatýdenní rekonvalescenci po ošklivé automobilové ne¬hodě, kterou měl předtím ve Skotsku na vyletě s Yoko, její dcerou z druhého manželství Kyoko a svým malým Julianem. Po nevalných zkušenostech s „poctivou“ deskou, odpočívající v podobě nesestříhanych pásků v archívech EMI, se teď Beat¬les vrátili do starého dobrého studia v Abbey Road i k svému producentovi Georgi Martinovi. Ten od nich dostal zelenou, aby znovu vedl nahrávání způsobem, jakym vznikala dřívější alba Beatles.
„... Byl to vlastně návrat zpátky, protože tady jsme mohli stříhat. Pro mne to znamenalo dělat skutečnou produkci, což mi také daleko líp vyhovovalo,“ komentoval Martin s uspo¬kojením rozhodnutí čtveřice, ačkoli prý nebylo jednoduché přesvědčit obzvlášť Lennona k souhlasu s touto metodou, a navíc i s koncepcí alba, které se vracelo k seržantovské sevřenosti.
A tak strávili Beatles celý červenec a první srpnové dny roku 1969 naposledy v pospolitosti, naplněné znovuvyvola¬ným duchem pracovní aktivity, který byl charakteristický pro uplynulá léta. Jejich obvyklé rozmíšky, způsobené převážně vnějšími okolnostmi, ustoupily dočasně do pozadí a nahradil je bývalý tvůrčí elán, s nímž se ještě jednou pustili do společ¬né práce. Výsledek se objevil na trhu necelé tři měsíce po zahájení nahrávání pod titulem Abbey Road. Na proslulé ba¬revné fotografii Iaina Macmillana je čtveřice zachycena na přechodu pro chodce, jak míří ke studiu, odkud se jejich písně už sedmý rok rozlétaly do světa. Vydání předcházela Kleino¬va mohutná propagační kampaň, která předčila vše, co obchod s populární hudbou dosud pamatoval. Alba Abbey Road se hned v prvním roce vydání prodalo 5 miliónů výlis¬ků. Dosud nejúspěšnější beatlovské desky Sergeant Pepper‘s Lonely Club Hearts Band se za stejné období prodalo o celé 2 milióny kopií méně. I z dnešního odstupu zůstává Abbey Road nejrozšířenějším albem Beatles vůbec s nákladem, kte¬rý přesáhl neskutečnou výši deseti miliónů prodaných desek.
Labels: The Beatles