Největši problémy s volným časem měl Ringo. Za léta s Beatles si navykl, že s ním bylo manipulováno podle potřé¬by. V duchu známého českého muzikantského rčení „Paní, s tím se nebavte, to je bubeník“, vyplňoval Ringo ochotně příkazy svých spoluhráčů, Briana Epsteina a ve studiu ještě George Martina. Když od něho během nahrávání zrovna nic konkrétního nechtěli, seděl v rohu studia a četl si horoskopy nebo hrál v kantýně karty s techniky EMI, kteří právě neměli službu. Teď se flákal po londýnských diskotékách a klubech. Ať přišel domů kdykoli, jeho mladá žena pokaždé čekala s teplou večeří. Nakonec to nevydržel, sbalil Maureen a odje¬li oba dva za Johnem do Španělska, okouknout, jak se dělá opravdický film.
George byl ve své cílevědomosti pravým opakem Ringa. Konečně měl čas na to, aby vyhověl pozvání Raviho Shankara k déletrvající návštěvě Indie. Kromě pokračování ve stu¬diu indické hudby se mu tam mělo dostat také prvních sku¬tečných lekcí v tajemné, mystikou opředené filozofii Východu. Po několika nocích, které s Pattií strávili v Shankarově sídle v Bombaji, kdy byl dům věčně obléhán tamními fanouš¬ky Beatles, je hostitel odvezl do svého útulku v Kašmíru na úpatí Himálaje, kde se mohli v klidu věnovat jak studiu, tak meditacím. Také on se vracel do Anglie od pohledu jiný, když jeho bradu - jako prvního z Beatles - lemoval teď plno¬vous, z něhož pak dočasně zůstal alespoň knírek pod nosem. Zbylí tři Brouci brzy potom příklad svého nejmladšího kole¬gy následovali. Ovšem největší změny se za tohoto dvoumě¬síčního objevování Indie, její hudby, života a myšlení odehrá¬ly uvnitř Harrisona samotného.