Weissovo i Epsteinovo dobré předsevzetí vzalo teď rázem zasvé. Lennonova slova o Vietnamu jenom přilila olej do ohňů s jejich deskami, které beztak už vzplály po tradiční baště konzervativců v Tennessee také v Alabamě, Georgii a Texasu. Na svoji poslední koncertní pouť odjížděli Beatles s pocitem, že jedou do jámy lvové. Silák Mal Evans byl tak vyděšen, že napsal své ženě Lil a nově narozené dcerce Julii dopis na rozloučenou. V Ohiu, rozdmýchaném předtím baptistickým páterem Babbsem, odešel nervově zhrouceny Paul McCartney v Cincinnati z pódia a v Clevelandu to vzdali všichni čtyři už po deseti minutách. O čtyři dny pozdějí v Bostonu jim další hořící hranice veřejně slibovali přímo ve vysílání místní rozhlasové stanice. Avšak skutečné peklo čekalo Beatles teprve další den, když překročili pomyslnou linii, kterou geometři Mason a Dixon rozdělili Ameriku na Jih a Sever. V Memphisu je výhrůžně očekávalo osm tisíc bílých kápí, skrývajících nenávistné pohledy příslušníků Kukluxkla¬nu, přímo před amfiteátrem Coliseum, dějištěm jejich koncer¬tu. Přízrak sniperů - zákeřných střelců, který od vraždy Kennedyho visel nad Amerikou jako černý mrak, přinutil ko¬nečně federální policii, aby podezřelé návštěvníky koncertu podrobila při vstupu do areálu osobním prohlídkám, zda ne¬skrývají střelné zbraně. Přesto uprostřed koncertu vylétla z davu na tribuně petarda a explodovala v těsné blízkosti George Harrisona, který leknutím málem omdlel. Když odlé¬tali Beatles po posledním koncertu své kariéry ze San Fran¬ciska domů do Londýna, stále nemohli uvěřit, že jsou ještě mezi živými.