skandál

Příčinu k novému skandálu zavdal John Lennon rozhovo¬rem, který v únoru poskytl dávné přítelkyni Beatles reportér¬ce Maureen Cleaveové pro její pravidelnou rubriku v lon¬dýnském večerníku Evening Standard. Lennon i ostatní Brou¬ci se s Maureen znali od časů, kdy se v hitparádě objevilo Please Please Me. Tenkrát za nimi mladá novinářka přijela do liverpoolské Jeskyně a uveřejnila ve svém listu nadšenou re¬portáž o neznámé skupině. Jednu z prvních, která vyšla ve velkých anglických novinách. Přijela potom za nimi na turné s Helen Shapirovou a v době beatlovského dobývání Ameri¬ky byla už víceméně stálou účastnicí jejich karavany. Na roz¬díl od interview, které Brouci poskytovali jiným žurnalistům, hýřících ironií, sarkasmy i prachobyčejnými nesmysly, které je právě napadly, zůstávali v rozhovorech s Maureen věcní i nezvykle otevření. V posledním z nich se Lennon rozhovořil o všem možném včetně náboženství. Mezi jiným řekl, že křesťanství pomine a že ,,Beatles jsou teď populárnější než Ježíš Kristus“. Evening Standard to uveřejnil 4. března 1966 a nic se nedělo. V souvislosti s novým zájezdem do Spoje¬ných států, naplánovaným na srpen, přetiskl Lennonova slo¬va americký časopis pro mládež Datebook. Výrok, vytržený ze souvislostí, podpálil teď v mžiku oheň, který v Americe už beztoho předtím doutnal.
„Tam, kde je mnoho projevů lásky k někomu nebo k něče¬mu, tam také musí existovat hodně nenávisti,“ napsal v sou¬vislosti s Beatles výstižně Alan Aldridge. Kromě vcelku ne¬vinných nářků rodičů, že se jejich děti z vlasaté čtveřice pomátly, byly veřejné výpady proti Beatles dosud omezeny na izolovaný okruh lidí z ultrapravicových a náboženských organizací, jakými byly v USA kupříkladu Hargisovi Křižáci. Jejich nářky nad úpadkem civilizace, na rozdíl od japonských fanatiků pro změnu zase západní, v důsledku masové obliby Beatles a svolávání hněvu božího na jejich hlavy, s nímž se v dokonalé shodě s názvem své sekty pustili její cestující kazatelé do křižáckého tažení proti liverpoolské čtyřce, vzbuzovaly spíš úsměv. Už rok předtím vydal jeden z jejích páterů David Noebel hanopis, jehož název Komunismus, hypnotismus a Beatles dával čtenáři dostatečně na srozumě¬nou, s kým má tu čest. Recenzenti v odborném tisku se tehdy svíjeli smíchy, když reverend Noebel dštil na Beatles oheň a síru v jazyce vypůjčeném ze slovníku a frazeologie temné¬ho období maccarthismu padesátých let: „Beatles přivádějí naši mládež do dráždivého stavu, ve kterém bude ochotna udělat cokoli, co jí řeknou... Až jednoho dne revoluce uzra¬je, strčí komunisti Beatles do televize, aby zhypnotizovali masy mladých Američanů.“ Bylo to legrační i smutné záro¬veň, ale nic z toho nevzešlo.