EPILOG
Před půlnocí v pondělí 8. prosince 1980 přinesly rozhlaso¬vé i televizní stanice a tiskové agentury na celém světě zprá¬vu, že bývalý Beatle John Lennon byl ve 22 hodiny 50 minut zákeřně zastřelen před svým newyorským bydlištěm v rezi¬denci Dakota Forum na nároží 72. ulice a Central Parku v zá¬padním Manhattanu. Vzlykající Yoko Ono oznámil smrt její¬ho manžela vedoucí lékař záchranné služby v Rooseveltově nemocnici dr. Stephen Lynn.
Necelý měsíc předtím vydal Lennon s Yoko Ono po něko¬likaleté odmlce - strávené převážně v odloučení od veřej¬nosti - nové album Double Fantasy. Ráno v poslední den svého života se podepsal na jeho obálku pětadvacetiletému Marku Davidu Chapmanovi, který ho téhož večera zastřelil. Lennonova smrt tak udělala s konečnou platností tečku za nadějemi na možné znovuvzkříšení skupiny zvané Beatles.
Yoko Ono žije dosud s jejich synem Seanem Ono Lenno¬nem v dakotském apartmá s výhledem na pamětní park, do něhož vlády více než stovky zemí přispěly květenou a který byl na počest jejího zesnulého manžela nazván jahodová pole.
Teta Mimi Smithová obývá stále ještě dům na mořské plᬞi v Bournemouthu, který jí koupil John. Jeho obrázek v uni¬formě gymnázia Quarry Bank vystřídal nad televizorem vrá¬cený Řád britského impéria. Většině mladých lidí z různých koutů světa, kteří sem přijíždějí, se dostane vlídného pozvání dovnitř.
Cynthia Lennonová si zakoupila po rozvodu s Johnem vlastní dům v Kensingtonu, kde žila s dorůstajícím Julianem. V létě 1970 přibyl do rodiny syn italského hoteliéra Roberto Bassanini, s nímž se Cynthia poznala kdysi v Pesaru a za kterého se provdala. Nějaký čas spolu vedli v Londýně restauraci, ale ani podnik, ani nové manželství neměly dlouhé¬ho trvání. Po čtyřech letech se Cynthia rozvedla a odešla s Julianem do Severního Walesu, kde se v roce 1978 znovu provdala za tamního restauratéra Johna Teista. Po dalších dvou letech od něho odešla a až do Johnovy smrti byla přesvědčena, že se jejich kroky znovu setkají. Julian Lennon si prodělal ve waleském Ruthiriu bouřlivé mládí, v devatenácti byl dokonce odsouzen k peněžité pokutě za vandalství, ale v polovině osmdesátých let náhle překvapil hudební svět ně¬kolika svěžími nahrávkami a videoklipy včetně hitu Much Too Late For Good Bye.
Zbylí Beatlové se po rozchodu skupiny vydali vlastními cestami, z nichž tu nejúspěšnější nastoupil Paul McCartney. Skupina Wings, se kterou vystupoval během sedmdesátých let, si průběžně udržovala vynikající pozici v rockovém světě, stejně tak jako Paulovy nové desky. Přestože zůstal mistrem lyrických a lehce sentimentálních melodií, čas od času pře¬kvapil písněmi, v nichž nám dříve apolitický a jakoby jen do sebe zahleděný Beatle nastavil i jinou tvář. Už v únoru 1972 reagoval na „krvavou neděli“ v Londonderry, během níž zů¬stala na ulicích těla třinácti irských civilistů zabitých kulkami z britských pušek, vznětlivým protestsongem Give lreland Back To The Irish (Vraťte lrsko zpět lrům). O deset let později poznamenala témata mírového soužití, sociální a rasové spravedlnosti i celá alba Tug Of War (Přetahování lanem) a Pipes Of Peace (Dýmky míru). Pod oběma jsou podepsáni i spolutvůrci beatlovského Seržanta zvukový mistr Geoff Emerick a producent George Martin, z jehož ostrovního stu¬dia v Karibském moři vyšly kromě těchto i další pozoruhod¬né nahrávky světové pop music. V roce vydání alba Pipes Of Peace osvědčili manželé McCartneyovi aktivní zájem na ve¬řejném dění a celospolečenských otázkách mimo jiné i tím, že Linda podporovala potravinovými dary mírové úsilí brit¬ských žen, které po několik měsíců hlídkovaly před americ¬kou raketovou základnou Greenham Common. Její dcera z prvního manželství Heather mezitím dorostla v mladou dámu, která se usadila ve vlastním bytě nedaleko Londýna. Ve venkovském domě McCartneyových ve Waterfallu přiby¬ly mezitím jejich vlastní děti Mary, Stella a v roce 1977 ko¬nečně i syn James, pojmenovaný po Paulově starostlivém otci, který rok předtím nečekaně zemřel.
Před půlnocí v pondělí 8. prosince 1980 přinesly rozhlaso¬vé i televizní stanice a tiskové agentury na celém světě zprá¬vu, že bývalý Beatle John Lennon byl ve 22 hodiny 50 minut zákeřně zastřelen před svým newyorským bydlištěm v rezi¬denci Dakota Forum na nároží 72. ulice a Central Parku v zá¬padním Manhattanu. Vzlykající Yoko Ono oznámil smrt její¬ho manžela vedoucí lékař záchranné služby v Rooseveltově nemocnici dr. Stephen Lynn.
Necelý měsíc předtím vydal Lennon s Yoko Ono po něko¬likaleté odmlce - strávené převážně v odloučení od veřej¬nosti - nové album Double Fantasy. Ráno v poslední den svého života se podepsal na jeho obálku pětadvacetiletému Marku Davidu Chapmanovi, který ho téhož večera zastřelil. Lennonova smrt tak udělala s konečnou platností tečku za nadějemi na možné znovuvzkříšení skupiny zvané Beatles.
Yoko Ono žije dosud s jejich synem Seanem Ono Lenno¬nem v dakotském apartmá s výhledem na pamětní park, do něhož vlády více než stovky zemí přispěly květenou a který byl na počest jejího zesnulého manžela nazván jahodová pole.
Teta Mimi Smithová obývá stále ještě dům na mořské plᬞi v Bournemouthu, který jí koupil John. Jeho obrázek v uni¬formě gymnázia Quarry Bank vystřídal nad televizorem vrá¬cený Řád britského impéria. Většině mladých lidí z různých koutů světa, kteří sem přijíždějí, se dostane vlídného pozvání dovnitř.
Cynthia Lennonová si zakoupila po rozvodu s Johnem vlastní dům v Kensingtonu, kde žila s dorůstajícím Julianem. V létě 1970 přibyl do rodiny syn italského hoteliéra Roberto Bassanini, s nímž se Cynthia poznala kdysi v Pesaru a za kterého se provdala. Nějaký čas spolu vedli v Londýně restauraci, ale ani podnik, ani nové manželství neměly dlouhé¬ho trvání. Po čtyřech letech se Cynthia rozvedla a odešla s Julianem do Severního Walesu, kde se v roce 1978 znovu provdala za tamního restauratéra Johna Teista. Po dalších dvou letech od něho odešla a až do Johnovy smrti byla přesvědčena, že se jejich kroky znovu setkají. Julian Lennon si prodělal ve waleském Ruthiriu bouřlivé mládí, v devatenácti byl dokonce odsouzen k peněžité pokutě za vandalství, ale v polovině osmdesátých let náhle překvapil hudební svět ně¬kolika svěžími nahrávkami a videoklipy včetně hitu Much Too Late For Good Bye.
Zbylí Beatlové se po rozchodu skupiny vydali vlastními cestami, z nichž tu nejúspěšnější nastoupil Paul McCartney. Skupina Wings, se kterou vystupoval během sedmdesátých let, si průběžně udržovala vynikající pozici v rockovém světě, stejně tak jako Paulovy nové desky. Přestože zůstal mistrem lyrických a lehce sentimentálních melodií, čas od času pře¬kvapil písněmi, v nichž nám dříve apolitický a jakoby jen do sebe zahleděný Beatle nastavil i jinou tvář. Už v únoru 1972 reagoval na „krvavou neděli“ v Londonderry, během níž zů¬stala na ulicích těla třinácti irských civilistů zabitých kulkami z britských pušek, vznětlivým protestsongem Give lreland Back To The Irish (Vraťte lrsko zpět lrům). O deset let později poznamenala témata mírového soužití, sociální a rasové spravedlnosti i celá alba Tug Of War (Přetahování lanem) a Pipes Of Peace (Dýmky míru). Pod oběma jsou podepsáni i spolutvůrci beatlovského Seržanta zvukový mistr Geoff Emerick a producent George Martin, z jehož ostrovního stu¬dia v Karibském moři vyšly kromě těchto i další pozoruhod¬né nahrávky světové pop music. V roce vydání alba Pipes Of Peace osvědčili manželé McCartneyovi aktivní zájem na ve¬řejném dění a celospolečenských otázkách mimo jiné i tím, že Linda podporovala potravinovými dary mírové úsilí brit¬ských žen, které po několik měsíců hlídkovaly před americ¬kou raketovou základnou Greenham Common. Její dcera z prvního manželství Heather mezitím dorostla v mladou dámu, která se usadila ve vlastním bytě nedaleko Londýna. Ve venkovském domě McCartneyových ve Waterfallu přiby¬ly mezitím jejich vlastní děti Mary, Stella a v roce 1977 ko¬nečně i syn James, pojmenovaný po Paulově starostlivém otci, který rok předtím nečekaně zemřel.