Potíže na Filipínách

začaly hned nazítří, kdy do hotelového pokoje Vica Lewise, jednoho z agentů koncertního oddělení NEMS Enterprises, vtrhlo několik důstojníků vojenské poli¬cie. Přicházeli přímo z prezidentského paláce, aby doprovo¬dili Beatles na zahradní slavnost pořádanou na jejich počest.
„Jakou slavnost?“ - zeptal se Lewis, který vypracoval po¬drobný časový rozvrh tohoto zájezdu. „O ničem takovém nic nevím.“ Po chvíli vysvětlování dovedl důstojníky do hotelové kavárny. Epstein tam teprve konzumoval poněkud opoždě¬nou snídam s Peterem Brownem. Díky jeho osobní účasti se také po letech nejasných výkladů těchto událostí dovídáme, jak se věci ve skutečnosti zběhly. Oficíři zopakovali Brianovi to, co už předtím řekli Lewisovi. Je čas, aby se Beatles dosta¬vili do sídelní rezidence Malachang. Ukázalo se, že také Brian slyší o celé záležitosti poprvé. Vysvětlili mu, že Imelda Marcosová, manželka prezidenta Ferdinanda Marcose, tam dávala slavnostní oběd pro Beatles a vybraných tři sta dětí. Představa, že by měl před dvěma večerními koncerty chlapce kvůli tomu vzbudit, se Brianovi vůbec nezamlouvala. Nehledě na to, že od nepříjemností na velvyslanectví ve Washingtonu si slíbili, že se Beatles nebudou napříště zúčastňovat žádných dalších setkání s politiky a různými veličenstvy. Jedinou vý¬jimkou byla jejich vlastní Její Výsost. A s tím se s nepříjem¬nou korporací rozloučil. Svůj slib chlapcům neporušil ani po telefonické urgenci britského velvyslance na Filipínách. Ep¬stein dal jasně na vědomí, že s ním měli předem pozvání konzultovat.
Mezi odpoledním a večerním vystoupením, kterých se do¬hromady zúčastnilo sto tisíc Filipínců, se Brian a Peter vrátili do hotelu a sledovali v televizi zpravodajskou relaci. Náhle se na obrazovce objevila paní prezidentová osobně, bezna¬dějně vyhlížející před rezidencí příjezd Beatles. Hlasatel ze studia doprovázel tyto záběry komentářem, podle něhož Beatles nikdy dříve neodmítli žádné pozvání k slavnostem na jejich počest, a v tomto případě se navíc dotkli tří set tělesně postižených a osiřelých dětí válečných obětí. Zpráva končila citátem vládního mluvčího, podle něhož Beatles „plivli do očí filipínského národa“.