Hodiny, které následovaly, patřily k nejdramatičtějším v dosavadní kariéře Beatles. V době, kdy nic netušíce vcháze¬li na stadión k druhému koncertu, odjel Epstein s Brownem do televize. Neústupně se dožadoval možnosti pronést veřej¬né prohlášení a vysvětlit nedorozumění pohostinným a přá¬telským Filipíncům. Šéf denního programu nakonec před Brianovou výmluvností kapituloval a pustil ho do zpravodaj¬ského studia před kamery. Vysílání bylo přerušeno a Epstein začal tváří v tvář miliónům Filipínců plamenně obhajovat „své“ chlapce. Televizní diváci se ovšem téměř nic nedozvěděli. Po několika úvodních, nic neříkajících větách byl na okamžitý příkaz z prezidentského paláce Brianův mikrofon odpojen.
Beatles s Neilem a Malcolmem strávili spokojeně noc nad kartami, svou oblíbenou hotelovou kratochvílí. Hůř se vedlo Vicu Lewisovi, kterého o půlnoci odvlekli z hotelu tři přísluš¬níci vojenské policie. Zbytek noci strávil u výslechu, kde se dva neurvalí vyšetřovatelé znovu a znovu dožadovali odpo¬vědi na jedinou otázku: „Proč jste nepřišli na slavnost?“
Pravý poprask vypukl až ráno, když cestovní manažeři vzbudili Beatles a Aspinall objednal telefonicky pro všech šest snídani u pokojové služby. Všichni už vstali, umyli se a oblékli, ale snídaně nikde. Malcolm Evans zavolal do recep¬ce. Z telefonu se ozýval jenom dlouhý vyzváněcí tón. Když sjel výtahem dolů, hala byla prázdná. Bez hotelového perso¬nálu i bez policistů, kterými se ještě večer předtím celý hotel jen hemžil. Jediný zaměstnanec, kterého Mal kdesi splašil, mu na reklamaci objednaných snídaní opovržlivě odpověděl, že Beatles neposkytnou žádné další služby. Evans se nechápavě rozhlížel po vymetené hotelové hale, dokud si na stojánku s čerstvými novinami nepřečetl titulek: BEATLES USADILI PREZIDENTA.