Jiná byla i deska uvnitř tohoto obalu, nejlepšího v tomto roce vůbec, jak dotvrdila udělení výroční Grammy americké Akademie Voormanovi. Na Revolveru se začalo, přestože ještě nesměle, prodírat na svět docela nové pojetí dlouhohra¬jící gramofonové desky. Pojetí, které se prosadilo zejména zásluhou Beatles až v dalších letech, ale k němuž vedle nich přispěli svými LP také kalifornské skupiny Beach Boys a Byrds i vousatý enfant terrible rockové scény Frank Zappa. Odborná čeština si pro ně utvořila z původního anglického termínu nepříliš hezké, ani ne zrovna smysluplné označení konceptuální album. Původci termínu chtěli jednoduše na¬značit, že takto koncipované desky už nebyly jenom náhod¬nou sbírkou písniček na způsob „co dům dal“ nebo přehlíd¬kou hitů toho kterého interpreta či skupiny. Napříště mělo k sobě jednotlivé tituly vázat nějaké jednotící vnitřní pouto, společná myšlenka, příbuzný tematický záměr, nebo alespoň přibližně stejné záměry jejich tvůrců.
V ovzduší, které tyto snahy zrodilo, bylo cítit ještě jiné důvody. S vlastní hudbou měly pramálo společného. Ale ti, co ji dělali i poslouchali, je nemohli, byť podvědomě, nebrat na vědomí. Když dal L. B. Johnson rok předtím rozkaz k bom¬bardování cílů ve Vietnamské demokratické republice a dese¬titisícové kontingenty amerických vojáků začaly denně prou¬dit do vzdálené země v Indočíně, stala se náhle tamní válka osobní věcí většiny mladých Američanů. K jejich prvním protestům přibývalo každým dnem sílící hnutí nesouhlasu v ce¬lém světě. Jakmile se jednou hlavy mladých lidí takto otevře¬ly, došlo i na problémy uvnitř ostatních zemí. Nerovné šance a sociální nejistota, se kterou se mládež v kapitalistickém světě potkávala na každém kroku, vyvolávaly horečku, která měla brzy propuknout v akcích nekontrolovatelných výbu¬chů, v obsazování univerzit studenty a stávkami vsedě. Zatím jěště odrážela jejich názory a postoje hudba. Některá otevře¬ně, jako v případě hnutí protestních zpěváků, jiná - jako u Beatles - zašifrovaná v mnohovýznamných sděleních a symbolech.