Beatlemánie

Beatlemánie zachvátila zatím celé britské ostrovy. Kdokoli si v červenci třiašedesátého roku pustil v Anglii rozhlas nebo sledoval hudební pořady pro mládež v televizi, byl vystaven průběžnému náporu Mersey soundu. Hitparádu vedli Mars¬denovi Vodiči s dalším Murrayovým hitem I Like It, vystřídá¬ni vzápětí Kramerovými Dakotami, pro které Lennon s McCartneyem po Do You Want To Know A Secret? složili a George Martin opětovně vyprodukoval Bad To Me. Na třetím místě se stále ještě držela nahrávka Beatles From Me To You. Její prodej mezitím přesáhl půlmiliónovou hranici a skupina za ni obdržela svou první stříbrnou desku. V ruká¬vech se jim ale už třpytilo zlato.
Koncem července se Beatles objevují znovu v Abbey Road, aby nahráli v pořadí svůj čtvrtý singl. Celá frekvence byla tentokráte zaranžována jako velkolepá atrakce s přizva¬nými novináři, fotoreportéry a s nezbytným občerstvením. Nápad ukázat odborné veřejnosti zákulisí jednoho z pracov¬ních dnů Beatles vyšel nejspíš z jejich vlastního tiskového střediska a stejně nadšeně jej uvítali i lidé z reklamního oddělení EMI. Jeho jedinou vadou bylo, že ho předem s Beat¬les nikdo nekonzultoval. Když Lennon uviděl plné studio ne¬známých tváří, vykázal pozvané účastníky mejdanu poněkud nezdvořile ze dveří. Možná že právě tento incident pozname¬nal nahrávání první strany desky, kterou hráli dokola znovu a znovu bezmála tolikrát jako o rok dříve svou prvotinu Love Me Do. Teprve po několikahodinovém martýriu, během ně¬hož dostávala píseň definitivní formu a podobu, byli s výsled¬kem spokojen Martin dokonce natolik, že se opět nezdržel a poznamenal: „Kluci, tak tohle je zase jednička.“