napříč Anglií
V březnu se Brouci vydali napříč Anglií na další turné. Ten¬tokrát s programem, jehož dalšími hvězdami byli američtí zpěváci Chris Montez a Tommy Roe. Ve volných dnech si stačili odskočit do londýnské Abbey Road, kde natočili neje¬nom vzpomenutý singl s From Me To You, ale během jediného dne také svoji první dlouhohrající desku, pojmenovanou po jejich prvním hitu Please Please Me. Na její obálce byla na tehdejší dobu nezvykle civilní fotografie, zobrazující čtveřici na balkónu jednoho z městských činžáků. „Od doby Tommy¬ho Steela ještě nikdo z první dvacítky neproklamoval tak otevřeně svůj původ a příslušnost k pracujícím jako oni,“ na¬psal později jejich životopisec Philip Norman.
Ze čtrnácti skladeb obsahovala deska kromě čtyř předtím vydaných singlových titulů pouze čtyři původní písně Johna Lennona a Paula McCartneyho: I Saw Her Standing There, Misery, There’s A Place a Do You Want To Know A Secret? V poslední dostal svoji sólovou příležitost jako zpěvák i Ge¬orge Harrison. Zbytek tvořily jejich oblíbené skladby z ame¬rických, převážně černošských desek. Už tehdy osvědčili při jejich výběru nejenom dobrý vkus, ale byli také dostatečně chytří, aby se vyvarovali laciné módnosti.
„Tenkrát se většina skupin v Anglii snažila, aby jim to zně¬lo stejně jako Elvisovi Presleymu,“ řekl později v jednom interview Lennon. „Prozíravost Beatles byla v tom, že jsme nechtěli dělat to samé co Elvis, protože jsme to považovali za hloupé.“
Píseň Anna si například Lennon vybral z repertoáru tak¬řka neznámého černocha Arthura Alexandra. Ještě necelé dva roky předtím pracoval jako poslíček v jednom hotelu v Alabamě, dokud ho tam producent společnosti Dot Noell Ball neobjevil takřka ve stejné době, kdy Epstein vykonal svoji první památnou návštěvu Jeskyně. Z konce jedenašede¬sátého roku pocházela také další Lennonem neobyčejně pod¬manivě interpretovaná skladba alba Baby Iťs You. Černošské dívčí vokální kvarteto The Shirelles se s ní na přelomu jede¬našedesátého a dvaašedesátého roku dostalo až na 8. místo žebříčku v týdeníku Billboard, ale předtím, než ji Lennon svou verzí probudil k novému životu, byla písnička prakticky zapomenuta. Z repertoáru Shirelles pocházel také pěvecký debut Ringo Starra v rychlé rock'n'rollové dvanáctce Boys, která se dokonce do hitparád ani nedostala.
Zajímavý osud měla druhá z písní, které na desce zpívá sólově George, podporovaný ve verzích Johnem – Chains. Když se jejím autorům, manželskému páru skladatelce Caro¬le Kingové a textaři Gerrymu Goffinom, narodilo rok před¬tím dítě a matka se současně rozhodla pro vlastní pěveckou dráhu, přijali k miminku jako pečovatelku dětskou sestru. Ta je vzápětí příjemně překvapila svým přirozeným pěveckým nadáním. Napsali proto pro ni písničku The Loco-motion, kte¬rá se stala téměř okamžitě hitem a z její osmnáctileté inter¬pretky rázem oslavovaná hvězdička Little Eva. Jako „křoví“, jak se někdy trochu neuctivě říká sborům v pozadí, zpívala na snímku tři neznámá brooklynská děvčata, která manžele Goffinovy znovu okouzlila natolik, že jim věnovali svoji př횬tí novinku. Tou byla právě Chains a dívky, které si začaly říkat Kuchtičky (The Cookies), se s ní dostaly až na 17. místo amerického žebříčku.
Paul si pro změnu vybral melodii A Taste Of Honey dvoji¬ce Bobby Scott-Ric Marlow z nepříliš úspěšného stejnojmen¬ného muzikálu a učinil ji - pravděpodobně na Martmovu radu - zajímavou tím, že k ní sám nazpíval playbackem dru¬hý hlas. Jediným šlágrem v pravém slova smyslu v této várce převzat7ch skladeb bylo Twist And Shout, kterým rok před¬tím navázalo na svoji slávu z konce padesátých let černošské trio bratří Isleyových. John si z něho vzápětí udělal své pa¬rádní číslo a skupina jím od té doby nějaký čas zpravidla končila svá živá vystoupení.
Ze čtrnácti skladeb obsahovala deska kromě čtyř předtím vydaných singlových titulů pouze čtyři původní písně Johna Lennona a Paula McCartneyho: I Saw Her Standing There, Misery, There’s A Place a Do You Want To Know A Secret? V poslední dostal svoji sólovou příležitost jako zpěvák i Ge¬orge Harrison. Zbytek tvořily jejich oblíbené skladby z ame¬rických, převážně černošských desek. Už tehdy osvědčili při jejich výběru nejenom dobrý vkus, ale byli také dostatečně chytří, aby se vyvarovali laciné módnosti.
„Tenkrát se většina skupin v Anglii snažila, aby jim to zně¬lo stejně jako Elvisovi Presleymu,“ řekl později v jednom interview Lennon. „Prozíravost Beatles byla v tom, že jsme nechtěli dělat to samé co Elvis, protože jsme to považovali za hloupé.“
Píseň Anna si například Lennon vybral z repertoáru tak¬řka neznámého černocha Arthura Alexandra. Ještě necelé dva roky předtím pracoval jako poslíček v jednom hotelu v Alabamě, dokud ho tam producent společnosti Dot Noell Ball neobjevil takřka ve stejné době, kdy Epstein vykonal svoji první památnou návštěvu Jeskyně. Z konce jedenašede¬sátého roku pocházela také další Lennonem neobyčejně pod¬manivě interpretovaná skladba alba Baby Iťs You. Černošské dívčí vokální kvarteto The Shirelles se s ní na přelomu jede¬našedesátého a dvaašedesátého roku dostalo až na 8. místo žebříčku v týdeníku Billboard, ale předtím, než ji Lennon svou verzí probudil k novému životu, byla písnička prakticky zapomenuta. Z repertoáru Shirelles pocházel také pěvecký debut Ringo Starra v rychlé rock'n'rollové dvanáctce Boys, která se dokonce do hitparád ani nedostala.
Zajímavý osud měla druhá z písní, které na desce zpívá sólově George, podporovaný ve verzích Johnem – Chains. Když se jejím autorům, manželskému páru skladatelce Caro¬le Kingové a textaři Gerrymu Goffinom, narodilo rok před¬tím dítě a matka se současně rozhodla pro vlastní pěveckou dráhu, přijali k miminku jako pečovatelku dětskou sestru. Ta je vzápětí příjemně překvapila svým přirozeným pěveckým nadáním. Napsali proto pro ni písničku The Loco-motion, kte¬rá se stala téměř okamžitě hitem a z její osmnáctileté inter¬pretky rázem oslavovaná hvězdička Little Eva. Jako „křoví“, jak se někdy trochu neuctivě říká sborům v pozadí, zpívala na snímku tři neznámá brooklynská děvčata, která manžele Goffinovy znovu okouzlila natolik, že jim věnovali svoji př횬tí novinku. Tou byla právě Chains a dívky, které si začaly říkat Kuchtičky (The Cookies), se s ní dostaly až na 17. místo amerického žebříčku.
Paul si pro změnu vybral melodii A Taste Of Honey dvoji¬ce Bobby Scott-Ric Marlow z nepříliš úspěšného stejnojmen¬ného muzikálu a učinil ji - pravděpodobně na Martmovu radu - zajímavou tím, že k ní sám nazpíval playbackem dru¬hý hlas. Jediným šlágrem v pravém slova smyslu v této várce převzat7ch skladeb bylo Twist And Shout, kterým rok před¬tím navázalo na svoji slávu z konce padesátých let černošské trio bratří Isleyových. John si z něho vzápětí udělal své pa¬rádní číslo a skupina jím od té doby nějaký čas zpravidla končila svá živá vystoupení.
Labels: beatles
posted by deux at
10:31 PM
