2.

Julia byla přitom ochotna podstoupit i riziko vlastního ze¬směšnění. Procházela se po Menlove Avenue s kalhotkami na hlavě, jindy si nasadila na oči obroučky brýlí bez skel a vy¬ptávala se zaražených chodců, kolik je hodin. Nevědomky tak podrývala autoritu starostlivé Mimi. Když přišly do módy pestrobarevné košile, které teta Johnovi zakazovala, Julia mu naopak takovou košili koupila. Přesto to byla ale nakonec Mimi, která splnila Johnovi jeho nejtajnější přání, jež ovlivni¬lo chlapcovu budoucnost více než cokoliv jiného. V jejím doprovodu se ocitl jednoho dne v Hessyho vyhlášeném obchodě s hudebními nástroji, ve Whitechapelu, v centru Li¬verpoolu. Odtud už odcházel se španělkou, za kterou zaplati¬la 17 liber.
První kytarové lekce dala Johnovi Julia, která se kdysi od Freda naučila několik akordů na banjo. V okamžiku, kdy se stal novopečeným majitelem kytary, byl John ztracen. Jenom málokterý anglický kluk v jeho věku zůstal v polovině padesátých let stranou vlivu, který působil jako nakažlivá nemoc. Takřka odevšad zněla jednoduchá hudba malých vokálně in¬strumentálních skupin, které se říkalo skiffle. Jak už tomu zpravidla v takových případech bývá, ani tentokrát se ne jed¬nalo o nic, co se zrodilo přes noc. Už na sklonku předchozího desetiletí začaly v Anglii vyvíjet aktivitu první hudební skupi¬ny, které se pokoušely oživit tradici nevázaného lidového muzicírování, pěstovanou o čtvrtstoletí dříve chicagskými soubory typu Red McKenzieho Mound City Blue Blowers.