Ještě dříve než se Brian Epstein stal oficiálním manažerem skupiny, bylo mu nad slunce jasné, že musí pro své budoucí klienty podniknout cosi víc než vyvěsit jméno Beatles do výlohy svého obchodu a pravidelně objednávat desky s hamburskými nahrávkami. Ze všeho nejdříve se pokusil zajistit singlům s červenou etiketou Polydoru maximální reklamu. Obrátil se přitom na autora pravidelných recenzí desek v liverpoolském večerníku, který své příspěvky podepisoval jménem Disker. Pseudonym patřil Anthonymu Barrowovi, v Londýně žijícímu liverpoolskému rodákovi. Barrow odpověděl Brianovi, že nahrávkám Beatles bohužel nemůže poskytnout místo ve své rubrice, protože se nejedná o domácí anglické snímky. Ze sympatií k rodnému městu však doporučil Epsteina a neznámou skupinu pozornosti dramaturgického oddělení největší britské gramofonové společnosti Decca, pro kterou občas psal doprovodné texty na obálky jejich desek. Byla to především pověst podniku Epsteinových NEMS jako jednoho z největších odběratelů desek v severní Anglii, která se zasloužila o to, že šéf tohoto oddělení Richard Rowe vyslal do Liverpoolu svého asistenta Mika Smithe, aby si skupinu poslechl. Brian investoval do mladého emisara společnosti nejdříve nákladnou večeři a poté jej zavedl rovnou do Jeskyně. Oprávněně totiž předpokládal, že toto prostředí, kde Beatles mohli těžit z výhody takříkajíc domácího hřiště i z nadšeného povzbuzování vlastním publikem, bude nejvhodnějším místem pro jejich prezentaci. V tomto předpokladu se skutečně nezmýlil. V telegramu, který Brian obdržel zakrátko po Smithově návštěvě, stálo, že zkušební nahrávání s Beatles se uskuteční 1. ledna 1962 ve studiu firmy ve West Hampsteadu.
Labels: beatles
