Po této nemilé události a bez propouštěcího vysvědčení nebylo ani pro zámožné Epsteinovy jednoduché dostat syna na některé z lepších gymnázií. Nakonec putoval až na opač­ný konec Anglie, do Beanconsfieldu, poblíž Doverské úžiny. Queenie se předtím někde doslechla, že tam studuje větší počet chlapců z židovských rodin. Jak se ukázalo, Briano­vi nevyhovoval ani tenhle, ani další, ještě vzdálenější ústavy, které vzápětí vystřídal. Z wretinské koleje, kam nastoupil na podzim roku 1948, a která byla v pořadí už osmou Brianovou školou, odešel o své vlastní vůli za necelé dva roky, a znovu předčasně. Tehdy se rozhodl pro povolání, kde - jak před­pokládal - mu maturitní vysvědčení stejně k ničemu nebude:

„Napsal jsem otci, že bych se chtěl stát módním návrhá­řem,“ rozpomenul se Brian na tehdejší rozhodnutí ve své au­tobiografii.