Vytoužený nástroj, elektrickou kytaru Hofner Futurama, přesně stejný model, s jakým Holly právě nedávno objel na svém turné Anglii, koupila nakonec Georgeovi za tehdy ne¬malý obnos 30 liber maminka Louise. Georgeovi bylo nad slunce jasnější, že pro ně musela sáhnout hodně hluboko do kapsy a že dříve či později budou v rodinném rozpočtu chy¬bět. O všech sobotách v následujících týdnech a měsících pro¬jížděl George potom na kole ranními ulicemi jejich čtvrti a dodával do domu balíčky masa, které pro své stále zákazní¬ky přichystal místní řezník. Tak dlouho, dokud matce těch třicet liber do poslední pence nevrátil.
K nové elektrické kytaře se kdoví jakým zázrakem dostal také John. Rozhodně už podruhé nemohl spoléhat na pomoc Mimi. Ta měla Johnova stále výstřednějšího vzezření, jeho stejně vyparáděných kamarádů i té jejich bláznivé muziky právě tak akorát. Po smrti Johnovy matky držela však Mimi jazyk více na uzdě a zachovávala vůči chlapci taktní zdrženli¬vost. Znala Johna přece jen více než kdokoli jiný a tušila, že bude lépe nechat ho i s žalem napospas sobě samému. Ti, co znají Lennonovu píseň Mother, nahranou o dvanáct let poz¬ději s Plastic Ono Bandem, s jejími naplno vyslovenými výčit¬kami na adresu obou rodičů, vědí, že tyhle jizvy z dětství se v Johnově srdci vlastně nikdy úplně nezhojily.
George měl sice svoji vytouženou futuramu a také John se mohl chlubit novým Hofnerovým modelem Club 40, ale žád¬ný z nich neměl dostatek prostředků na zakoupení vlastního zesilovače s reproduktory. Někdy měli štěstí a přiživili se na aparatuře některé zámožnější skupiny, se kterou se zrovna střídali na jednom pódiu. Častěji musel George použít svého umu a šikovných rukou, aby propojil pomocí drátů obě kyta¬ry přímo s mikrofonem. V pionýrských dobách rock'n'rollu to byla poměrně obvyklá praxe řady začínajících skupin. Mnozí pamětníci počátků českého big beatu by mohli vyprávět celé hodiny o tom, kolik vynalézavosti tihle samozvaní elektrikáři projevili. Zůstává dodnes s podivem, že na tohle riskantní a vpravdě životu nebezpečné podnikání nikdo nedoplatil. K prvním tragickým událostem toho druhu došlo na rocko¬vých koncertech až v průběhu dalšího desetiletí, kdy skupiny už používaly nákladné profesionální aparatury.
K nové elektrické kytaře se kdoví jakým zázrakem dostal také John. Rozhodně už podruhé nemohl spoléhat na pomoc Mimi. Ta měla Johnova stále výstřednějšího vzezření, jeho stejně vyparáděných kamarádů i té jejich bláznivé muziky právě tak akorát. Po smrti Johnovy matky držela však Mimi jazyk více na uzdě a zachovávala vůči chlapci taktní zdrženli¬vost. Znala Johna přece jen více než kdokoli jiný a tušila, že bude lépe nechat ho i s žalem napospas sobě samému. Ti, co znají Lennonovu píseň Mother, nahranou o dvanáct let poz¬ději s Plastic Ono Bandem, s jejími naplno vyslovenými výčit¬kami na adresu obou rodičů, vědí, že tyhle jizvy z dětství se v Johnově srdci vlastně nikdy úplně nezhojily.
George měl sice svoji vytouženou futuramu a také John se mohl chlubit novým Hofnerovým modelem Club 40, ale žád¬ný z nich neměl dostatek prostředků na zakoupení vlastního zesilovače s reproduktory. Někdy měli štěstí a přiživili se na aparatuře některé zámožnější skupiny, se kterou se zrovna střídali na jednom pódiu. Častěji musel George použít svého umu a šikovných rukou, aby propojil pomocí drátů obě kyta¬ry přímo s mikrofonem. V pionýrských dobách rock'n'rollu to byla poměrně obvyklá praxe řady začínajících skupin. Mnozí pamětníci počátků českého big beatu by mohli vyprávět celé hodiny o tom, kolik vynalézavosti tihle samozvaní elektrikáři projevili. Zůstává dodnes s podivem, že na tohle riskantní a vpravdě životu nebezpečné podnikání nikdo nedoplatil. K prvním tragickým událostem toho druhu došlo na rocko¬vých koncertech až v průběhu dalšího desetiletí, kdy skupiny už používaly nákladné profesionální aparatury.