Mezitím Brouci, ač postříbření ve Skotsku skutečným úspěchem, prodělávali toho léta jednu ze svých krizí. Už na květnovém zájezdu společenství s jejich novým bubeníkem moc neklapalo. „Jediný, koho jsem z nich mohl tehdy vystát, byl Stuart,“ přiznává Tommy Moore. Po několika tancovač¬kách, které spolu ještě v červnu odehráli povětšinou na pro¬tějším břehu Mersey a při nichž se zpravidla semlela nějaká ta rvačka mezi různě znepřátelenými gangy Teddy Boys, uposlechl Tommy naléhání svého děvčete a vrátil se k ještěr¬ce v garstonské sodovkárně. Přesto je „hodný“ Williams nenechal ve štychu a umístil je v New Cabaret Artists Club, nově otevřeném podniku, jehož byl spolumajitelem. William¬sovým zdejším společníkem byl další z příslušníků liverpool¬ské galérky. Říkalo se mu lord Woodbine, podle jeho oblíbe¬né značky cigaret, které nejspíš nepřestával kouřit ani v pos¬teli. Pocházel z Trinidadu, což také vysvětluje, že kdysi sám profesionálně hrál na steel drum, zato už méně jeho ostatní dřívější zaměstnání, která měnil jako ponožky. Živil se ¬mezi jiným - jako malíř, ale nejčastěji dělal výčepního v pu¬tykách nejhrubšího zrna. Říká se, jaký pán, takový krám. Pod honosným názvem Nový umělecký kabaret, ostatně umístěný na tak podezřelém místě, jakým byla v celém Liverpoolu ne¬chvalně proslulá Upper Parliement Street, se skrýval ubo¬houčký striptýzový lokál s převážně námořnickou klientelou. Jí bylo také určeno problematické umění, které tu předváděla jediná tanečnice Janice - za doprovodu Beatles.