Kamarádi

ani muzikanti z ostatních skupin, s kterými Joh¬nova parta vysedávala v Jacarandě u nízkých stolků v podo¬bě měsíčního srpku, nebyli tímhle nápadem právě nadšeni. Výhrady měl i Williams. Cassy Jones, vůdčí osobnost Casano¬vů, jim přátelsky radil, aby se nevzdávali zaběhnutého zvyku, podle něhož nesla každá liverpoolská skupina a také většina ostatních britských skupin ve svém názvu nejdříve jméno je¬jího vedoucího. Sám jim vnucoval v dobré víře název Long John And The Silver Beatles. Výhodou tohoto názvu bylo, že vyhovoval konvenci a současně odkazoval na dva pojmy, z nichž každý se dovolával něčeho malým i velkým Britům důvěrně známého. Jednak zde byla asociace s dlouhonohým panáčkem z viněty proslulé Walkerovy whisky, jednak před¬stava jednonohého piráta ze Stevensonova Ostrova pokladů - knížky, kterou zná v Anglii každé malé dítě stejně jako u nás Babičku. Johnovi se možná právě tahle identifikace s proslulým křivákem nelíbila. Výsledkem několikahodino¬vých diskusí byl kompromis. Alespoň to stříbro, které mělo neznámé skupině dodat lesku, v názvu Silver Beatles ¬i když jen dočasně - zůstalo.