Také od Cynthie si John

zpočátku půjčoval. Když už ne peníze, bral si bez dovolení - a zpravidla ani nevracel ¬alespoň její štětce.
„Byl to takový bouřlivák,“ řekla o něm po letech samotná Cynthia. „Nikdy nechtěl v ničem ustoupit. Po celý čas jsme se hádali. Myslela jsem si, že když ustoupím já, bude se vším konec. John se chtěl přesvědčit, jestli mi může důvěřovat“
Ostatní dívky ze školy, a dokonce i tamní uklízečka Cynthii před tímhle „strašným“ Lennonem varovaly: „Jednou nás při¬stihla při tom, jak mě John zmlátil. Řekla, že jsem hloupá holka, když se s někým takovým zahazuju.“ Ani toto Cynthii¬no svědectví John nevyvrátil: „Byl jsem prostě hysterický. V tom byl ten háček. Žárlil jsem na každého, s kým se zasta¬vila. Vyžadoval jsem její důvěru a absolutní poslušnost právě proto, že sám jsem nebyl moc spolehlivý. Byl jsem neurotický a na ní jsem si vybíjel své zábrany.“