CYNTHIA A STU
Myslím si, že je prima, Johne. Ale jedna věc je na ní hrozná. Zuby má jako kobyla.“
George Harrison o novém Lennonově děvčeti
Jmenovala se Cynthia Powellová, bydlela na poloostrově Hoylake v Cheshiru, na protějším břehu Mersey, a seznámila se s Johnem na malířské akademii. Než k tomu na podzim roku 1958 došlo, byla takřka ve všem jeho pravým opakem. Jedním slovem stydlivka. Jediné, co měli oba společného, byl špatný zrak. Zpočátku se Cynthia Johna spíše bála než ho obdivovala. O tom, že bylo zjevně proč, vydala po létech zajímavé svědectví jedna z jejich spolužaček Thelma Pickle¬sová:
„John neměl tenkrát nikdy peníze. Byl to správný vandrák, který si věčně ode všech půjčoval, nechával se od ostatních zvát na brambůrky a pití nebo žebral cigára. Nejspíš má ještě dodnes pár liber dluhů z té doby. Na to, jak z ostatních dostat peníze, byl ale úplný přeborník. Kromě toho říkal věci, které by jiní nedokázali vypustit z úst. Občas to hraničilo až s kru¬tostí. Když šel ulicí, vysmíval se starým lidem, a viděl-li třeba někoho postiženého, utrousil: ,Někteří lidi udělají opravdu cokoli, jen aby nemuseli na vojnu.‘
Přestože měl pro všechno jen slova pohrdání, vždycky byl obklopen spoustou posluchačů. Byl příliš ješitný, aby no¬sil brýle, a nepoužíval je ani v kině. Jednou promítali nějakou reklamu na nylonky se spoustou sexu, ale ani to nerozeznal a musela jsem mu potom vyprávět, co se vlastně na plátně dělo.
George Harrison o novém Lennonově děvčeti
Jmenovala se Cynthia Powellová, bydlela na poloostrově Hoylake v Cheshiru, na protějším břehu Mersey, a seznámila se s Johnem na malířské akademii. Než k tomu na podzim roku 1958 došlo, byla takřka ve všem jeho pravým opakem. Jedním slovem stydlivka. Jediné, co měli oba společného, byl špatný zrak. Zpočátku se Cynthia Johna spíše bála než ho obdivovala. O tom, že bylo zjevně proč, vydala po létech zajímavé svědectví jedna z jejich spolužaček Thelma Pickle¬sová:
„John neměl tenkrát nikdy peníze. Byl to správný vandrák, který si věčně ode všech půjčoval, nechával se od ostatních zvát na brambůrky a pití nebo žebral cigára. Nejspíš má ještě dodnes pár liber dluhů z té doby. Na to, jak z ostatních dostat peníze, byl ale úplný přeborník. Kromě toho říkal věci, které by jiní nedokázali vypustit z úst. Občas to hraničilo až s kru¬tostí. Když šel ulicí, vysmíval se starým lidem, a viděl-li třeba někoho postiženého, utrousil: ,Někteří lidi udělají opravdu cokoli, jen aby nemuseli na vojnu.‘
Přestože měl pro všechno jen slova pohrdání, vždycky byl obklopen spoustou posluchačů. Byl příliš ješitný, aby no¬sil brýle, a nepoužíval je ani v kině. Jednou promítali nějakou reklamu na nylonky se spoustou sexu, ale ani to nerozeznal a musela jsem mu potom vyprávět, co se vlastně na plátně dělo.