Rodina McCartneyových brzy po narození druhého dítěte opustila pronajatý zařízený byt v Anfieldu, v nebezpečné blízkosti bombardovaných doků, a přestěhovala se do Speke, předměstí téměř deset kilometrů vzdáleného od centra. Otec mezitím odešel z továrny a vystřídal několik zaměstnání včetně popeláře. Protože peněz neměli McCartneyovi v těch¬to letech nazbyt, vrátila se matka opět do zaměstnání. Tento¬krát jako porodní bába. Otec se sice časem pokusil znovu o obchodování s bavlnou, ale už nikdy se mu nedařilo jako před válkou. Po úmorném celotýdenním cestování byl rád, když vydělal 6 liber. Přesto oba chlapci vyrůstali, aniž na ně doléhaly finanční starosti rodičů. Paul, kterému šlo učení ve škole samo a jehož krasopisně vypracované domácí úkoly, ač byl levák, dávali učitelé za příklad ostatním žákům, nastoupil dokonce na nejlepší z místních gymnázií, na Liverpool lnsti¬tute. Také tady patřil k premiantům, přestože nad učením trávil mnohem méně času než jeho spolužáci.
Stejně dobře, jako ve škole ovládal anglické romanopisce alžbětinské epochy, vedl si i v klukovských partách, v nichž vynikal v dobrém i špatném slova smyslu, obdobně jako John, kterého tehdy ovšem ještě neznal. Ačkoliv už ve třinác¬ti se nevědomky ocitl v takřka bezprostředním sousedství svého budoucího partnera. Paul navštěvoval teprve druhým rokem Liverpoolský institut, když se rodina odstěhovala z kouřem věčně zamořeného Speke. Tentokráte do tichého předměstí v Allertonu, kde se otci podařilo najmout si část hezkého patrového dvojdomku ve Forthlin Road č. 20. Sotva půldruhého kilometru odtud, napříč přes golfové hřiště, se nalézala Menlove Avenue a na jejím horním konci známý Mendips, obývaný Lennonem a tetou Mimi.