GUMOVÁ DUŠE A REVOLVER
O tom, že Beatles v tomto vzrušeném období už cosi našli, vydaly ještě před vánoci roku 1965 svědectví jejich nové des¬ky. Po Ticket To Ride a experimentu se smyčcovým kvarte¬tem v Yesterday přinesly další blýskání na nové časy, před¬znamenávající zásadní kvalitativní zlom v tvorbě Beatles a celé populární hudby té doby, současně nahrávané i vydané album Rubber Soul a jedenáctý singl skupiny s písněmi Day Tripper a We Can Work It Out. Jejich postavení v té době bylo už natolik prioritní, že se tentokráte nenechali od EMI vmanévrovat ani do spěchu, ani do výpůjček starých rock'n'¬rollů od cizích autorů. Počínajíc šestým albem Rubber Soul obsahovaly jejich desky už bez výjimky jenom vlastní sklad¬by členů skupiny.
Píseň Day Tripperv nejednom navazovala na předcházejí¬cí Ticket To Ride. Hned úvodní kytarová předehra nás svým zemitým charakterem a frekvencí blue tónů přenese do světa rhythm & blues. Podobně bluesově symbolický popis jedno¬denní výletnice se začíná odvíjet z jednoduchého riffu na po¬zadí ostinátní basové figury. Píseň přitom sleduje schéma základních bluesových harmoriií v E dur. Ale jenom do devá¬tého taktu, kdy namísto očekávaného dominantního akordu nastoupí durový (!) septakord na II. stupni. Přesto si tato har¬monická evoluce, rozšířená na celé osmitaktí, i nadále ucho¬vává průkazně bluesovou atmosféru. Tou byl ostatně vzápětí zlákán i černý Otis Redding, který se svými Mar-Keys nahrál jednoznačně soulovou variantu píšně.
We Can Work It Out na druhé straně tohoto supersinglu, kde žádná z písní nebyla „béčkem“ v obvyklém slova smyslu, odrazilo rozdílnost talentů obou jeho tvůrců.
„Paul udělal začátek a já prostředek,“ dal Lennon později nahlédnout do tvůrčí kuchyně slavné autorské dvojice. „Na začátku slyšíte Paula: ,We Can Work It Out, We Can Work It Out… (Můžeme to vyřešit...) - to je optimistický, a pak přicházím já: ,Life Is Very Short And There's No Time / For Fusing And Fighting, My Friend‘ (Život jé příliš krátký a není v něm čas / na zbytečné hádky a rvačky, příteli).“
Píseň Day Tripperv nejednom navazovala na předcházejí¬cí Ticket To Ride. Hned úvodní kytarová předehra nás svým zemitým charakterem a frekvencí blue tónů přenese do světa rhythm & blues. Podobně bluesově symbolický popis jedno¬denní výletnice se začíná odvíjet z jednoduchého riffu na po¬zadí ostinátní basové figury. Píseň přitom sleduje schéma základních bluesových harmoriií v E dur. Ale jenom do devá¬tého taktu, kdy namísto očekávaného dominantního akordu nastoupí durový (!) septakord na II. stupni. Přesto si tato har¬monická evoluce, rozšířená na celé osmitaktí, i nadále ucho¬vává průkazně bluesovou atmosféru. Tou byl ostatně vzápětí zlákán i černý Otis Redding, který se svými Mar-Keys nahrál jednoznačně soulovou variantu píšně.
We Can Work It Out na druhé straně tohoto supersinglu, kde žádná z písní nebyla „béčkem“ v obvyklém slova smyslu, odrazilo rozdílnost talentů obou jeho tvůrců.
„Paul udělal začátek a já prostředek,“ dal Lennon později nahlédnout do tvůrčí kuchyně slavné autorské dvojice. „Na začátku slyšíte Paula: ,We Can Work It Out, We Can Work It Out… (Můžeme to vyřešit...) - to je optimistický, a pak přicházím já: ,Life Is Very Short And There's No Time / For Fusing And Fighting, My Friend‘ (Život jé příliš krátký a není v něm čas / na zbytečné hádky a rvačky, příteli).“
Labels: beatles
posted by deux at
11:22 PM
