„Celé to připomínalo horečný sen,“ vzpomíná Mimi na svo¬je první a poslední beatlovské turné. „Jednou jsem tam sebe i Johna nechtěně dostala do potíží, když jsem před reporté¬rem australské televize utrousila poznámku, že John byl ve škole slabší v aritmetice. Komentátor se přímo před kamera¬mi obrátil okamžitě na Johna: ,Poslyšte, povězte mi, když jste byl špatný v matice, jak vůbec počítáte tu spoustu prachů, které vyděláváte?‘ John se ale nenechal zahnat do úzkých: ,Nepočítám je. Já je vážím.“
Nakonec Mimi, unavená věčným shonem kolem Brouků a jejího Johna, opustila na Novém Zélandě karavanu a vrátila se ke své zahrádce v Mendpisu v poklidné Menlove Avenue na liverpoolském předměstí.
Po návratu čekala na Brouky 7. července oficiální premiéra Perného dne. Davy fanoušků zcela zablokovaly provoz na londýnském Picadilly Circus. Tlačenice před samotným ki¬nem Pavilion několikanásobně předčila rozruch kolem vyhlᬚených premiér v Čínském divadle v Hollywoodu. Celou fa¬sádu budovy zakrývala světelná reklama s portréty Beatles. Ti se usmívali i z tisíců pestrobarevných dívčích šatů, které kontrastovaly se smokingy a večerními róbami oficiálních hostů.
Nechyběla mezi nimi ani sympatická princezna Margareta, doprovázená manželem lordem Snowdenem.
„Po představení byla uspořádána velká recepce,“ říká pro¬ducent Walter Shenson. „Nikdo nemohl vědět, že by se jí princezna Margareta chtěla zúčastnit, a proto ji nikdo nepo¬zval. Nakonec jsem se přece rozhodl alespoň formálně se princezny optat. Omluvila se, že jsou spolu s lordem Snowde¬nem pozváni kamsi na veceři, ale vzápětí dodala, že by jí bylo milé dostavit se aspoň k prvnímu přípitku. Před premiérou jsme byli všichni celé odpoledne spolu a popíjeli, aniž kdoko¬li z nás měl něco v ústech. Vyhladovělý George Harrison na mne pohlédl a šeptem se dotázal: ,Kdy budeme konečně jíst?‘ ,Až princezna odejde.“ odpověděl jsem. Ale ona ani lord Snowden se neměli k odchodu. Princezna si připíjela s hosty a vesele švitořila. Náhle k ní George přistoupil a s úklonou jí oznámil: ,Madame, jsme tady všichni hladoví a Walter říká, že nebudeme jíst, dokud neodejdete.‘ Princezna vyprskla smíchy. ,Pojď, Tony,‘ obrátila se na lorda. ,Musíme už jít.“
Nakonec Mimi, unavená věčným shonem kolem Brouků a jejího Johna, opustila na Novém Zélandě karavanu a vrátila se ke své zahrádce v Mendpisu v poklidné Menlove Avenue na liverpoolském předměstí.
Po návratu čekala na Brouky 7. července oficiální premiéra Perného dne. Davy fanoušků zcela zablokovaly provoz na londýnském Picadilly Circus. Tlačenice před samotným ki¬nem Pavilion několikanásobně předčila rozruch kolem vyhlᬚených premiér v Čínském divadle v Hollywoodu. Celou fa¬sádu budovy zakrývala světelná reklama s portréty Beatles. Ti se usmívali i z tisíců pestrobarevných dívčích šatů, které kontrastovaly se smokingy a večerními róbami oficiálních hostů.
Nechyběla mezi nimi ani sympatická princezna Margareta, doprovázená manželem lordem Snowdenem.
„Po představení byla uspořádána velká recepce,“ říká pro¬ducent Walter Shenson. „Nikdo nemohl vědět, že by se jí princezna Margareta chtěla zúčastnit, a proto ji nikdo nepo¬zval. Nakonec jsem se přece rozhodl alespoň formálně se princezny optat. Omluvila se, že jsou spolu s lordem Snowde¬nem pozváni kamsi na veceři, ale vzápětí dodala, že by jí bylo milé dostavit se aspoň k prvnímu přípitku. Před premiérou jsme byli všichni celé odpoledne spolu a popíjeli, aniž kdoko¬li z nás měl něco v ústech. Vyhladovělý George Harrison na mne pohlédl a šeptem se dotázal: ,Kdy budeme konečně jíst?‘ ,Až princezna odejde.“ odpověděl jsem. Ale ona ani lord Snowden se neměli k odchodu. Princezna si připíjela s hosty a vesele švitořila. Náhle k ní George přistoupil a s úklonou jí oznámil: ,Madame, jsme tady všichni hladoví a Walter říká, že nebudeme jíst, dokud neodejdete.‘ Princezna vyprskla smíchy. ,Pojď, Tony,‘ obrátila se na lorda. ,Musíme už jít.“