Beatlemánie

„Nikdo z nás s nima nic nedělá, ani když jsme v Londýně.“ Když byli dotázáni na původ svých účesů, prohodil George v duchu předcházející konverzace žertem:
„Jednou jsme na plovárně v Liverpoolu vylezli z bazénu a líbilo se nám, jak vypadáme.“
Agentury AP a UPI rozšířily tuto „věrohodnou“ informaci do celého světa a takto se zřejmě dostala později také do první české knížky na toto téma Poplach kolem Beatles.
Týden po improvízované tiskové konferenci s Brouky v pyžamech se v pátek 7. února 1964 karavana rozloučila na londýnském letišti s více než tisícovkou věrných fanoušků, novinářů a fotografů a nastoupila do letadla společnosti Pan American k odletu pravidelné letecké linky číslo 101 do New Yorku. Na druhé straně oceánu byla většina lidí ještě v poste¬lích, když newyorská rozhlasová stanice WMCA přinesla v ranním vysílání první z neobvyklých ohlášení:
JE 6 HODIN 30 MINUT BEATLOVSKÉHO ČASU. PRED 30 MINUTAMI OPUSTILI LONDÝN. NYNÍ JSOU NAD ATLANTIKEM A SLEDUJÍ KURS NEW YORK. TEMPERATURA JE 32 BEATLE-STUPŇŮ.
V průběhu celého dopoledne informoval rozhlas poslucha¬če o tom, jak velkou část z celkové vzdálenosti 3 442 beatle¬-míle mezi Londýnem a New Yorkem letadlo už uletělo, a obdobně byla udávána v beatlovských mírách také výška letu. Ohlášení střídaly písničky skupiny a pravidelně po pat¬nácti minutách ještě placený inzerát Byrnovy společnosti Sel¬taeb, šířený do éteru i další stanicí WINS. Newyorským klu¬kům a děvčatům, kteří se dostaví k příletu na letiště, se v něm zdarma slibovala bavlněná beatle-trička.