Beatlemánie

Právo k udělování koncesí pro výrobky označené názvem skupiny přenechala Epsteinova společnost NEMS Jacobsově advokátní kanceláři. Senior firmy David Jacobs uvolnil za tímto účelem jednoho z jejích vedoucích pracovníků Edwar¬da Marka. Když však přibyly k suvenýrům, hračkám a drob¬ným užitkovým předmětům i beatlovské otomany, gramofo¬ny a konečně také hudební nástroje, opakovala se historie s tiskovým střediskem. Marke, který navíc neměl žádné zku¬šenosti ani s tovární výrobou, ani se statisícovými podíly, jež z prodejního obratu proudily na účty M. A. Jacobs Ltd., nevě¬děl, kam dřív skočit. David Jacobs doporučil, aby tuto velko¬výrobu spravovala samostatná společnost. Tak ještě na pod¬zim 1963 vznikla v důsledku úspěchů čtveřice po nakladatel¬ství Northern Songs Ltd. další firma s ručením omezeným Stramsact a v rámci ní později ještě odbočka Seltaeb, která se měla zabývat výhradně americkými obchodními operace¬mi s beatlovským zbožím. V jejím čele se objevila známá postava londýnských koktajlových večírků, elegantní syn šlechtické rodiny z anglického venkova Nicky Byrne, někdej¬ší spolumajitel jednoho z nočních klubů v Sohu, kde kdysi začínal Tommy Steele. Kromě osobních kontaktů s řadou důležitých osobností britského zábavního průmyslu mohl Byrne využívat navíc užitečných známostí své bývalé manžel¬ky, módní návrhářky a majitelky vyhledávaného boutique v Chelsea.