Byly tu ovšem Williamsovy opakované sliby,

že už brzy bude mít pro ně něco lepšího. Pro Allanovu mendlov¬skou povahu bylo typické, že se z Hamburku vrátil sice bez očekávaných kontraktů, ale zato s hlavou plnou nápadů a odhodlání do dalších obchodních transakcí. Co se nepoved¬lo v Hamburku, povede se v Londýně, usmyslel si pro změnu, a události příštích dnů mu daly za pravdu. I když se věci vyvinuly trochu jinak, než si přímočaře uvažující Allan před¬stavoval. Nezdeptalo ho ani hamburské fiasko se špatně oko¬pírovaným magnetofonovým páskem, ani další katastrofa, která ho čekala po návratu domů. Na poslední chvíli mu vy¬bouchlo angažmá v Blackpoolu, které předtím slíbil skupině Derry And The Seniors. Protože byl mužem činu, jednoduše nacpal jejích pět členů do svého jaguára a vydal se s nimi rovnou do londýnské Dvojky, kde Parnes s Kennedym obje¬vili kdysi Tommyho Steela. Sotva si lze představit, co by si tam s nimi počal, kdyby hned první chlápek, na kterého v klu¬bu narazil, nebyl maličký Bruno Koschmieder. Jeho přítom¬nost zavinil brouk, a to doslova z rodu Beatles, kterého mu nasadil do hlavy při návštěvě Hamburku Williams svou chvá¬lou anglických kapel. Protože, jak už víme, byl pro něho Tommy Steele pravděpodobně jedinou známou anglickou veličinou v téhle hudební oblasti, vydal se Koschmieder radě¬ji než do Liverpoolu pro jistotu přímo do londýnského Soha.