FILM A SOUNDTRACK

S prostinkou ideou, aby Beatles představovali ve filmu sami sebe, přišel Shenson. Na Epsteinovi ponechal volbu sce¬náristy. Brian se rozhodl pro Alana Owena, liverpoolského rodáka, který si krátce předtím udělal jméno televizním fil¬mem No Trains To Lime Street, jehož příběh se odehrával v rodném městě Beatles. Společně se potom rozhodli pro režiséra Richarda Lestera. Teprve jedenatřicetiletý rodák z Filadelfie měl tehdy za sebou už několikaletou úspěšnou dráhu profesionálního klavíristy, scenáristy a posléze režiséra televizních pořadů včetně známého Hop a skok a stop s ko¬mikem Peterem Sellersem. Jako zázračné dítě stačil ještě předtím už ve dvaceti získat lékařský diplom a v roce 1962 natočil v Anglii svůj první hudební film Jazzová revue s Clif¬fem Richardem, promítaný také u nás.
První písně pro nový film, nazvaný zatím Beatlemánie, na¬psali Lennon s McCartneyem ještě během podzimního ang¬lického turné. Na cestách vznikla potom i většina zbývajícího hudebního materiálu. Některé z písní se přitom rodily za po¬hybu v doslovném smyslu - ve vlacích nebo v letadlech, další složili chlapci v Paříži, jiné na Floridě. V pařížských studiích společnosti Pathé-Marconi se také v lednu 1964 do¬stalo některym definitivní zvukové podoby. Přirozeně že za Martinovy producentské a režijní asistence. Spolu s ním se do Paříže za Beatles přemístil ze studia v Abbey Road také jejich stálý zvukový mistr Norman Smith. Dočasnými přísluš¬níky jejich pařížské karavany se stali Shenson s Alunern Owenem, který teprve dokončoval scénář. Film měl zachytit docela běžný pracovní den v životě Brouků, a proto s nimi Owen trávil večery před vystoupením v šatně Olympie, sle¬doval je při nahrávání ve studiu, chodil s nimi jist do maleb¬ných vinárniček na Montmartru, a hlavně poslouchal, o čem se mezi sebou baví a jak. Shenson s Epsteinem věřili, že takto nejlépe nasaje beatlovskou atmosféru, a nadto spoléhali, že Owenovy „liverpudliánské“ uši zachytí jemné odstíny v cha¬rakteristickém slovniku Brouků.