Do třetice

zklamal Beatles samotný klub Indra. Koschmie¬der ho přeměnil ze striptýzového lokálu v tančírnu teprve krátce předtím. Zařízení, včetně diskrétních lampiček s červe¬nými stínidly, i klientela zůstaly stejné. Pete Best vzpomíná, že když je sem Koschmieder prvního večera před půlnocí zavedl, seděli tam všehovšudy dva lidé. Když tu o den pozdě¬ji Beatles zahajovali, bylo návštěvníků šest. Zbytek tvořila Williamsova svita u baru. Aby jim dodal kuráže, pokřikoval na ně Allan: „Dejte se do toho, hoši! Dělejte show!“ Kosch¬mieder si vytvořil z anglické fráze „make it a show“ vlastní zpotvořeninu „mak show“, doprovázenou teatrálním tleská¬ním baculatých rukou. S tímto válečným pokřikem dorážel potom nejen na Beatles, ale jak dosvědčuje Tony Sheridan, na všechny anglické kapely ve svém lokále. Vystoupení v In¬dře, při nichž se Beatles do znuděných prostitutek a jejich pasáků pustili se svými verzemi amerických rock'n'rollů, byla vším jiným, jenom ne úspěchem. Paul, který předtím chodil ve škole nějaký čas na němčinu, se rychle naučil alespoň je¬den šlágr, jímž by se vlichotil do srdcí návštěvníků Indry. Zpívalo se v něm cosi o nepoddajném srdci a byl prý tenkrát v Hamburku velice oblíben. K,e všemu bydlela nad klubem stará paní, která si věčně telefonicky stěžovala na policejním okrsku Reeperbahnu na randál, který se zezdola ozýval.