Vytrvale se opakující neúspěchy a samozřejmě vymýšlení nových plánů byly alfou a omegou nekonečných hospodských debat, které chlapci mezi sebou v těch dnech vedli. Svůj hlavní stan teď rozbili v kavárně Jacaranda. Byla umís¬těna v rozpadajícím se baráku na Slater Street, která spojo¬vala uměleckou Osmičku s rušnou a exotickou čtvrtí liver¬poolských Číňanů. Neméně pestrá byla její stálá klientela. Na lavicích podél stěn tam byli rozsazeni studenti, umělci i pří¬stavní dělníci z nedalekých doků, Číňani vedle černošských přistěhovalců ze Západoindických ostrovů. Pokud bylo mož¬no skrze hustý kouř, který se valil ze stovek cigaret a doutní¬ků i z lulek opravdických mořských vlků, vůbec prohlédnout ven, proudil tam za okny s vystavenými konvicemi ze zašlé mědi stejně rozmanitý dav lidí, jaký se nacházel uvnitř. V ná¬padném rozporu s názvem uličky, který odkazoval k ponuré břidlicové šedi, ji charakterizovaly naopak pestrobarevné svislé vývěsní štíty desítek čínských obchodníků a živý ruch, k němuž nejvíce přispívala okolnost, že na dolním konci ulič¬ky se nalézaly kanceláře úřadu, kde se vyplácely sociální pod¬pory pro nezaměstnané.