Během Harryho schůzek s Lennonem

a Sutcliffem, které se ovšem odehrávaly častěji než ve Stuově sklepním ateliéru v už vzpomenutém studentském lokálu Ye Cracke, se přetřá¬salo všechno možné, co právě hýbalo kumštýřským světem. Na konci padesátých let to byla nejčastěji provokativní tvor¬ba básníků americké beat generation Gregoryho Corsa, Law¬rence Ferlinghettiho a Allena Ginsberga i slavný román Na cestě jejich duchovního rádce Jacka Kerouaca. Jakoby tele¬grafický styl vyprávění i veršů beatníků, chrlící obraz za obrazem ve zběsilém tempu jazzových improvizací, stál také u zrodu většiny literárních pokusů, které si navzájem po hos¬podách předčítali mladiství obdivovatelé beatníků v dalekém Liverpoolu. K Lennonově cti budiž podotknuto, že když se na naléhání Billa Harryho odhodlal pochlubit jednou v Ye Cracke vlastním výtvorem, jednalo se o dílo přece jenom z trochu odlišného soudku. Johnova historka o farmáři, vyrá¬bějícím z vlastního smíchu bubliny, nebyla už tehdy nepodob¬ná oněm fantasmagorickým příběhům, jimž se o pár let poz¬ději smáli angličtí čtenáři Lennonovy prozaické prvotiny In His Own Write.