Zatímco se na politické scéně

psala tato historie s velkým H, začátkem léta stejného roku došlo v předměstské čtvrti Liverpoolu k drobné, nikterak mimořádné epizodě. Na tra¬diční pouti ve Wooltonu, konané pod širým nebem na pozem¬cích, které příslušely k tamní svatopetrské farnosti, vyhrá¬vala tentokrát kromě obvyklé dechovky také školní kapela místního gymnázia Quarry Bank. Jedna ze stovek navzájem si podobných amatérských skupin, jejichž čerstvým idolem byl zpěvák a kytarista Lonnie Donegan a které se toho roku rodily ve Velké Británii jako příslovečné houby po dešti. S dvěma kytarami, banjem, vlastnoručně vyrobenou basou, jejíž ozvučnou skříň tvořila dřevěná bednička od čaje, bicími a s nezbytnou poznávací vizitkou všech skupin stejného za¬měření, kterou byla prachobyčejná valcha na praní, předvá¬děli mládenci uprostřed pouťového mumraje všechno, co se stačili za pár měsíců zkoušek naučit.