Britská hudební scéna

byla z mnoha důvodů (jeden z těch nejpodstatnějších byla absence jazykové bariéry) poplatná hudebnímu dění na druhé straně Atlantiku. Třeba tvorba Cliffa Richarda byla jakousi odpovědí na mýtus Elvise Presleyho, skupina Shadows anglickým protipólem amerických kytarových skupin... S nástupem Beatles začala doslova invaze britské rockové hudby do celého světa a podstatná část let šedesátých byla ve sféře populární hudby formována ostrovním hudebním modelem. Samozřejmě, Beatles byli v čele tohoto dění, které dokonale proměnilo tehdejší hudební ideál, ale po jejich boku se vyrojily desítky a desítky dalších souborů, které se buď vydaly podobnou cestou (Hollies, Searchers, Gerry and the Pacemakers, Herman's Hermits aj.), popřípadě přistoupily ke své tvorbě z jiných hudebních principů (Rolling Stones, Kinks, Manfred Mann aj.). Britská hudební scéna udávala v oné době celosvětový tón a nic jiného jako by ani neexistovalo.