Prudký rozvoj námořního obchodu

, podmíněný rozšířením průmyslové velkovýroby, proměnil bývalé provinční městeč¬ko v důležité centrum celého anglického severu. Početné davy přistěhovalců, hledajících obživu v liverpoolských do¬cích a továrnách, sem přicházely nejenom z blízkého okolí, ale také ze sousedního Walesu i vzdáleného Irska. V druhé polovině 18. století se počet obyvatel města z 26 000 v roce 1760 ztrojnásobil. Začátkem dvacátých let 19. století přesáhl sto tisíc, o šedesát let později půl miliónu a v prvním roce našeho století už udávaly oficiální statistiky počet 685 000 obyvatel. Čilý přístavní ruch, k němuž od roku 1846 přispěla ještě pravidelná osobní doprava mezi Anglií a Spojenými obcemi severoamerickými, sem přiváděl navíc statisíce vystě¬hovalců, kteří směřovali za štěstím do Nového světa. Liver¬pool se tak stával typickým babylónem národů a ras, nikoli nepodobným jinému přístavnímu městu, jehož obdobně smíšená populace dala vznik jazzu - americkému New Orleansu. Název známého místního Merseysippi Jazz Bandu, jedné z prvních revivalistických kapel, jimiž se na přelomu 40. a 50. let hlásila ke slovu později proslulá anglická jazzová škola, dává ostatně jasně na srozuměnou, že liverpoolští jazz¬mani si tuto spřízněnost své řeky a města s ústím majestátní¬ho Otce vod Mississippi sami dobře uvědomovali.